Viděla jsem to u svého táty a pak i u tchána. Byli to chlapi plní života, ale s důchodem jako by jim život skončil. To jsem nemohla u svého Oty dopustit.

Když jde do důchodu žena, většinou se raduje, kolik času bude pak mít na své vnuky a na kamarádky, se kterými si občas zajde na kávu. Muži to mají ale jinak. To jsem pochopila už před mnoha lety. Nejprve šel do předčasného důchodu můj táta.

Bylo krásné léto, tak se bavil tím, že všechno opravoval. Jenže pak přišel podzim a na tátu udeřila rýmička. Začal se pozorovat. Místo práce a zábavy obíhal doktory a nechal si namluvit, že je hrozně nemocný.

Plátno a barvy

Pak jen seděl doma a stěžoval si. Přibral dvacet kilo, přišel infarkt a zemřel. U tchána to mělo průběh jiný. Byl to společenský člověk, kterého nebavilo sedět doma, a tak byl čím dál častěji v putyce, kde si našel kamarády.

A šlo to do peněz, protože mu pití nestačilo, začal hrát mariáš. Když na jeho dluhy ze hry padly téměř všechny úspory, tchyně se konečně vzpamatovala a požádala o rozvod. Když se chystal do důchodu můj muž, byla jsem připravená.

Věděla jsem, co ho bavilo a na co neměl čas. Můj Ota rád maloval. K narozeninám dostal plátno a olejové barvy s tím, že si přeju od něho dárek – namalovat obraz. Ota si odnesl barvy i plátno do pracovny.

Jako s dětmi

Když jsem jednoho dne přišla z práce domů, byl můj muž zalezlý ve svém pokoji a prozpěvoval si. Opatrně jsem nakoukla. Stál u stojanu, který si někde sehnal, a maloval. Těšila jsem se na jeho první veledílo a náležitě mu ho pak chválila.

Patřičné nadšení z tatínkovy nečekané tvorby jsem přikázala i našim dětem a vnukům. „Musíme ho motivovat,“ opakovala jsem dokola. „Uděláme mu výstavu!“ A už jsem i věděla, kde to bude. Kamarádka měla kavárnu a nějaká výzdoba se jí tam hodila.

Když měl Ota v kavárně první vernisáž, v životě, byl štastný. Zatím je stále v pohodě, očividně se nenudí, nepozoruje svá bebíčka a necítí potřebu utíkat z domova nebo si nalévat alkohol. S muži v důchodu je to stejné jako s dětmi – kdo si hraje, nezlobí! Kéž by to výtvarné nadšení vydrželo mému Otovi co nejdéle!

Radka (59), Kolín