Manžel mi tragicky zahynul před devíti lety. Celkem dlouho jsem se z toho za pomoci psycholožky dostávala.

Vdaná jsem byla dvacet pět let. Laťka na muže byla nastavena vysoko. Nejdříve jsem si řekla, že už zůstanu sama. Ale postupem času jsem si uvědomovala, že bych ještě chtěla někoho, s kým ucítím, že žiji.

Byl bezradný

Do vedlejšího vchodu našeho paneláku se přistěhoval muž. Potkávali jsme se v obchodě a občas jsme prohodili pár slov. Neustále se mě ptal na přípravky, jaké použít při úklidu či na praní prádla. Napadlo mě, že je asi krátce sám a snaží se zorientovat.

Chlap jsem byla já

Seděla jsem v restauraci s kamarádkami a objevil se i soused. Pozvaly jsme ho k nám ke stolu. Jmenoval se Jarda. Byl asi rok po rozvodu a za svým životem udělal tlustou čáru. Odstěhoval se, koupil byt a teď se zařizuje. Hovor s ním byl příjemný.

Domluvili jsme se, že si vyjdeme na večeři a bylo to překvapivě moc příjemné. Následovalo mnoho setkání, jenže jsem měla pocit, že kalhoty v naší dvojici nosím já. Vymysleli jsme, že zaletíme na pár dní do Říma.

Už od začátku výlet provázel jeden zádrhel za druhým. Po příletu do Říma nedorazil můj kufr. Překvapilo mě, že Jarda naprosto v pohodě vše v angličtině vyřešil.

Cestou na hotel jsem si koupila kartáček na zuby a doufala, že kufr dorazí za pár hodin, jak nám slíbili na letišti. Naštěstí ano. Poslední den jsme se nechali unést památkami. Procházeli jsme celé nádherné město a zapomněli na čas.

S úlekem jsme zjistili, že pokud nám nebude přát trochu štěstí, uletí nám letadlo. Nestihli jsme to o pár minut. Totálně jsem se na letišti složila. Nevnímala jsem čas, jen jsem tam seděla jako hromádka neštěstí.

Poprosila jsem Jardu, ať mě chvíli nechá být, že se dám dohromady a pak vymyslíme, co dál. A najednou nade mnou stál a veselým hlasem prohlásil, ať se nehroutím, že už vše zajistil.

Koupil jiné letenky na první ranní let, zajistil hotel poblíž letiště a kufry nám dal do úschovny. Zavelel: „Konec se slzami, jedeme do centra na večeři. Utři si nos a jdeme.“ Koukala jsem na něj asi s otevřenou pusou. Ohromil mě.

V jediný moment naprosto rozehnal veškeré moje pochybnosti. V momentě, kdy jsem byla na dně, on fungoval.

Jsem šťastná

Bydlíme spolu už přes dva roky. Jsem šťastná jako blecha. Mám nejúžasnějšího chlapa pod sluncem. Jarda je stále tichý, ale vím, že když je potřeba, dokáže vyřešit úplně vše.

Vlastně už jsem nedoufala, že mi život přinese novou lásku. A ke všemu na stará kolena. Jsem za to vděčná a užívám si každý den.

Petra V. (60), Zlín