Domů     Usínající lásku se podařilo probudit
Usínající lásku se podařilo probudit
3 minuty čtení

Rodiče se seznámili na střední škole, od té doby byli nerozluční. Jen jednou to zaskřípalo, všechno jsem vnímala a vyděsilo mě to.

Naši se hádali. Bylo mi čtrnáct. Zakrývala jsem si uši. Mysleli si, že to do mého pokojíčku nedolehne, ale spletli se. Bylo to hrozně slyšet. Brečela jsem do polštáře. Jednou jsem mámě řekla, ať už toho proboha nechají, že se to nedá snést. Zbledla:

„Ty to slyšíš? Myslela jsem, že to neslyšíš. Promiň, holčičko. Bude to zase dobrý.“ Ale protože jí tekly slzy, pochopila jsem, že je to planá útěcha pro hloupou, malou holku, a že to dobrý asi nebude.

Abych dokázala, že jsem velká slečna, která půjde po prázdninách na gympl, vzmužila jsem se a houkla: „A teď pravdu, mami.“ Pokrčila rameny: „Zatím to vypadá, že se naše cesty s tatínkem rozejdou.“

Takovou dardu jsem nečekala. „Jako že se rozejdete?“ vydechla jsem. Přikývla. Přitom donedávna byli naši jedno tělo, jedna duše. Byli do sebe tak zamilovaní!

První lásky

Od střední školy. Byla to první láska, která překonala hory a doly. Ono se říká, že první lásky by se měly rozejít a jenom vzpomínat na to hezké. Možná je na tom něco pravdy. V šestnácti nejspíš nemůžete vědět, jestli je to ten pravý.

Ale moji rodiče se jeden pro druhého narodili, a když se rozejdou, budou bezradní, ztracení. Přesně to se mi honilo hlavou. Našla jsem dopisy, které si vyměňovali, když byl táta na vojně.

Byly nádherné, plné něhy. Taková upřímná láska přece nemůže jen tak zmizet, zčistajasna se rozplynout v nic. Ještě ke všemu se blížily nejkrásnější svátky v roce.

Lidi se těšili na smaženého kapra s bramborovým salátem, svítila světýlka, která se věší na stromečky, u nás jen smutnění a hádky. To není fér, říkala jsem si. „Tati, proč nemáme stromeček?“ houkla jsem na něj. Zdvihl oči od novin. „Stromeček?“ podivil se. Byla to poslední věc na světě, na kterou myslel.

Nejhezčí dárek

Pak zbledl a chystal se mi něco říct, pochopila jsem, že ze sebe souká, že neví, zda tu s námi na Štědrý den vůbec bude. Fňukla jsem: „Tati, prosím, zůstaň alespoň do Vánoc. Vždyť k nám patříš!“ Teď už byl jeho obličej bílý jako křída.

Zavřela jsem se do svého pokoje a snažila se četbou knížky zaplašit myšlenky na to, že by se naši měli rozejít. Když jsem pak z pokoje vyšla, našla jsem sedět tátu a mámu spolu u kuchyňského stolu. Pozorovala jsem je schovaná za rohem.

Mámě se v očích leskly slzy. Ale kupodivu se nehádali. Naopak. Táta mámu něžně hladil po ruce a zaslechla jsem ho, jak říká, že všechno spolu zvládnou. „My k sobě přece patříme, narodili jsme se jeden pro druhého. Na chvíli jsem na to zapomněl.

Až dnes mi to připomněla naše dcera, ta moudrá hlavička!“ Máma se pousmála, myslím, že jí v tu chvíli srdce poskočilo tak jako mně. Táta u nás zůstal nejen do Vánoc, ale dokonce i po nich, a tak dal mně i mámě ten nejhezčí dárek.

Nejspíš se mi tehdy podařilo probudit mezi nimi usínající lásku a ta jim poté kvetla ještě mnoho let.

Jana (65), Znojmo

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může