Před dovolenou jsem se chtěla trochu opálit, tak jsem šla k vodě. Kdyby nebylo pohotového plavčíka, mohla jsem přijít o život.

Manželství mých rodičů bylo noční můrou. Z dětství si pamatuji jen jejich neustálé hádky a spory. Máma často obviňovala tátu z nevěry, a jak se ukázalo, měla pravdu.

Když mi bylo deset let, už to nevydržel a odešel od nás k milence. Takhle má vypadat posvátný svazek manželský? Takhle má vypadat rodina?

Poprvé zamilovaná

Navzdory mým bolestným zkušenostem z dětství jsem se rozhodla dát lásce šanci. Když mi bylo dvacet pět, začala jsem chodit s Lukášem. Potkala jsem ho na oslavě u kamarádky. Byl milý, tak jsem s ním protančila celou noc.

Začali jsme se scházet a po několika měsících jsem si uvědomila, že pro mě není jenom přítel. Po třech letech jsme učinili zralé rozhodnutí – rozhodli jsme se spolu bydlet.

Pronajali jsme si garsonku v klidné čtvrti. Byt byl malý, ale byli jsme spolu šťastní. Začala jsem věřit, že to může fungovat. Brzy mi ale život ukázal, že jsem se celou dobu pletla.

Nečekané překvapení

Byl březen. Měli jsme slavit naše čtvrté výročí. Odešla jsem z práce dříve, abych měla čas připravit slavnostní večeři. Chtěla jsem Lukáše překvapit. Místo toho jsem byla překvapená sama.

Nákupní tašky mi vypadly z rukou, když jsem zjistila, že Lukáš se v obýváku až moc dobře baví s nějakou blondýnou. Ani neslyšeli, že jsem vešla. To byl definitivní konec našeho vztahu a mé důvěry k mužům.

Byla to pro mě obrovská rána, ze které jsem se dlouho nemohla vzpamatovat. Kdyby nebylo mé kamarádky Dany, nevím, jak bych to zvládla. Nedovolila jsem žádnému muži vstoupit do mého života. Když se mě někdo pokoušel sbalit, okamžitě jsem ho odpálkovala.

Téměř šest let jsem se držela tohoto pravidla. Až pak jednou se stalo něco nečekaného. Vždy jsem snila o tom, že na vlastní oči uvidím antické památky v Řecku. Trvalo dlouho, než se mi podařilo našetřit na vysněnou dovolenou. Nakonec přišlo léto a já se nemohla dočkat dne odjezdu.

Odpoledne u vody

V Řecku bych se opálila rychle, ale mohla jsem získat letní vzhled už tady, obzvlášť když teploty byly ideální pro slunění. Do plážové tašky jsem si zabalila ručník, opalovací krém, láhev vody a vyrazila k vodní nádrži na kraji města.

Ten den teploměr ukazoval teploty přes třicet stupňů a na nebi nebyl ani mráček. Počasí bylo přímo ideální. Ležela jsem na lehátku a chytala sluneční paprsky, dokud mi horko nezačalo vadit. Rozhodla jsem se ochladit se ve vodě.

Začala jsem plavat a postupně se vzdalovala od břehu. Najednou jsem ucítila silné napětí v pravém lýtku, které se brzy změnilo v ostrou bolest. Dostala jsem křeč.

Topila jsem se

Snažila jsem se nohama dosáhnout na dno, ale pod sebou jsem měla jen vodu. Začala jsem panikařit a topit se. Máchala jsem rukama a křičela. Najednou nastala tma a nevím, co se dělo dál. Probrala jsem se až na břehu.

Ležela jsem na boku a vedle mě klečel plavčík. Slyšela jsem sanitku. Ani nevím, kdy jsem se dostala do nemocnice. „Měla jste veliké štěstí,“ informovala mě sestra, když jsem se probudila. „Co se stalo?“ „Topila jste se. Kdyby nebylo rychlé reakce plavčíka, mohlo to dopadnout špatně.“

Můj zachránce

O několik dní později jsem se vrátila k vodní nádrži. Zamířila jsem rovnou k plavčíkům. „Dobrý den,“ pozdravila jsem nesměle muže, který mi zachránil život. „Nevím, jestli si mě pamatujete. Před pár dny jste mě vytáhl z vody.“

„Samozřejmě že si vás pamatuji. Je hezké vidět, že jste v pořádku.“ „Vděčím vám za svůj život a chtěla jsem vám poděkovat.“ „Omlouvám se,“ přerušil mě, „rád bych si povídal, ale musím dávat pozor na plavce.“

„Chápu. Už půjdu. Ještě jednou děkuji.“ „Končím za dvě hodiny,“ zavolal za mnou. „Jestli chcete, můžeme si pak povídat.“ Počkala jsem na něj v nedaleké restauraci. „Pojďme odtud,“ řekla jsem, když se ke mně připojil.

„Za to, co jste pro mě udělal, si zasloužíte dobrou večeři.“ „Rád, ale jen pokud mi budeš tykat. Jsem Radek,“ řekl a podal mi ruku. „Blanka,“ odpověděla jsem a potřásla mu rukou. Po zkušenostech s Lukášem jsem nevěřila na lásku.

Myslela jsem, že už nikdy nikoho nebudu milovat. Ale do Radka jsem se zamilovala na první pohled, jako by na mě seslal kouzlo. Povídali jsme si celou noc. Vyprávěl mi o své práci plavčíka a cítila jsem, že pomáhat ostatním je jeho životním posláním.

Vyprávěl mi také o svých minulých vztazích. Měli jsme podobné zkušenosti, což náš ještě více sblížilo. Tak jsem se rozhodla, že dám lásce poslední šanci. A dobře jsem udělala.

S Radkem jsme už přes deset let manželé, máme šestiletou dceru Adélku a jsme moc šťastná rodina.

Blanka M. (50), Plzeň