S Radkem jsem začala chodit, když mi bylo sedmnáct let a byl to můj první kluk, se kterým jsem se intimně sblížila.

Když musel narukovat na vojnu, hrozně mě to sebralo, slíbila jsem, že na něho budu čekat. Ty dva roky mi připadaly nekonečné.

Konečně byl zase doma, naše láska pokračovala, a když přišel jednoho dne s kyticí růží, že si mě chce vzít, samým štěstím jsem se rozplakala.

Plánovali jsme rodinu

Měli jsme krásnou svatbu a moji rodiče nám upravili k bydlení dvě místnosti v našem domě. Plánovali jsme rodinu, a tak jsme si časem sehnali větší byt. Jenomže starší byt potřeboval renovaci a tím pádem i větší investice.

Radek se rozhodl, že si najde práci v Rakousku. Firma, u které pracoval, mu zajistila ubytování, a tak jezdil domů jen na víkend. Pak jsem zjistila, že jsem těhotná.

Bohužel náš byt spolykal spoustu peněz, a tak byl Radek rád, že mu prodloužili pracovní smlouvu.

Náročné období pro nás oba

Narodila se nám dvojčata. Dvě mrňata, na všechno sama, občas mi vypomohli rodiče. Takto to šlo několik let. Irena, moje nejlepší kamarádka, mi řekla, že by takhle žít nemohla. „Co z toho života máš?

Řekni rodičům, ať ti kluky pohlídají, a pojď s námi za zábavou!“ lákala mě. Nepřipadalo mi to vůči Radkovi fér. „Radku, najdi si práci někde poblíž. Děti půjdou pomalu do školy a ty sis je skoro ani neužil,“ řekla jsem mu, když přijel domů.

Na to argumentoval tím, že takový plat by u nás neměl a takhle můžeme klukům alespoň dopřát kroužky a vše, co potřebují. Prostě si zvykl na velký plat a ten byl pro něj vším.

Cítila jsem se často osaměle

I když jsem měla svoji práci a rodiče nedaleko, přesto jsem se cítila po večerech osamělá. Občas jsem vážně o tom uvažovala, že si někam vyrazím s Irenou. Můj bratr si koupil novou motorku a začal jezdit s partou motorkářů.

Jednoho dne se u mě doma objevil se sympatickým mužem. „To je Erik, můj kamarád,“ představil mi ho. Erik byl pěkný mužský. Když se mě zeptal, zda bych se s ním chtěla projet na motorce, přikývla jsem. Vychutnávala jsem si jízdu.

Zastavili jsme pod ruinami starého hradu. „Pojďte, půjdeme nahoru. Je to prý tajemné místo,“ podával mi ruku Erik. Bylo to do prudkého kopce. „Cítíte tu energii?“ zeptal se mě. Zavrtěla jsem hlavou. Místo cítění energie se mi honilo hlavou, co by tomu řekl Radek.

Setkání na jarmarku

Jednou v sobotu mi volal brácha, zda bychom s Radkem a kluky chtěli jít na jarmark, prý tam hrají nějaké kapely. Můj muž odmítl, prý si chce odpočinout. Kluci škemrali, abych šla. Když jsme se s bratrem setkali na jarmarku, byl s ním Erik.

Když šel Tomáš s kluky na pouťovou atrakci, dali jsme si s Erikem u stánku burčák a potykali si. Nedlouho poté začal mít Radek zdravotní problémy. Každotýdenní dojíždění mu již nesvědčilo, vrátil se domů a začal pracovat v sousedním městě.

On to však začal pociťovat jako mindrák, že už nemůže vydělávat tolik peněz. „Radku, já tě nepřestanu milovat kvůli tomu, že máš teď menší plat,“ utěšovala jsem jej.

Jeho zdravotní stav se začal zlepšovat. Jenomže jak kluci rostli, každý měl jiné zájmy, a tak se v jejich pokoji konaly velké bitky.

Chtěl koupit barák

Pak přišel Radek se šokujícím nápadem. „Vím o pěkném domě, jeho majitelé se stěhují, mohli bychom ho koupit a každý z kluků by měl své soukromí,“ prohlásil. „Ty ses asi zbláznil, nepočítej, že bych se tam s tebou stěhovala!

Už mám těch rekonstrukcí dost, vzpomeň si, jak dlouho jsme dávali do kupy ten starý byt!“ řekla jsem. Nakonec mě přemluvil, abych se s ním jela na dům podívat, a byl opravdu moc pěkný. Zase to obnášelo mít peníze.

Ty jsme sice měli, ale ne celou částku, a tak Radek opět začal pracovat v Rakousku, pokračoval ve stejné práci.

Pokušení jsem odolala

V tu dobu jsem náhodně ve městě potkala Erika. Začali jsme se bavit a on mě pozval zase na projížďku. Vyjížděli jsme stále častěji.

Jednou ke skalám, pak ke zříceninám starých hradů a jednou jsme skončili na vínku v hudebním klubu v našem městě. Erik mě pozval k sobě domů. I když mě silně přitahoval, odmítla jsem.

Překvapení, které jsem nečekala

Když jsme pak s Radkem spočítali peníze, které vydělal v Rakousku a které dostaneme za náš zrekonstruovaný byt, bez problémů bychom na dům prostředky měli. Takže netrvalo dlouho a stěhovali jsme se.

Místa tam bylo dost a téměř dospělí kluci byli spokojeni.„Lásko, mám pro tebe překvapení,“ oznámil mi Radek, když přijel opět v pátek domů.

Měli jsme celý další týden dovolenou a já očekávala, že budeme zase něco vylepšovat na našem bydlení, stejně tak, jako léta předtím.

Skvělá dovolená

V pondělí ráno mi řekl, ať si sbalím věci, které budu potřebovat na celý týden. Kam pojedeme, mi neřekl. Jen jsem poznala, že jedeme na Moravu. Ve Valticích jsme se ubytovali v krásném hotelu. Na druhý den jsme si půjčili kola a projeli nádherný Lednicko-valtický areál.

Spolu už napořád

Během týdne jsme procestovali okolí a poslední večer šli do sklípku, dát si dobrou večeři a víno. Radek najednou přede mě položil růžovou krabičku. Byl v ní náhrdelník, co se mi vždy líbil. „Ještě mám pro tebe jedno překvapení.

Definitivně končím v Rakousku a po dovolené nastupuji do autoservisu v sousedním městě. Už mám pracovní smlouvu,“ řekl. Své slovo dodržel. Teď si užíváme naši vzájemnou přítomnost a už se těšíme, jak se staneme babičkou a dědou.

Klára V. (54), jižní Čechy