Domů     Záchrana přišla v pravou chvíli
Záchrana přišla v pravou chvíli
3 minuty čtení

Být na celou posvícenskou tancovačku sama nelze. Lítala jsem z výčepu do sálu a omdlévala únavou. Potom přišla nečekaná pomoc.

Posvícenská zábava se nepovedla. Bála jsem se jí, a právem. Byla jsem zase na všechno sama, a to se pak nedá zvládnout. Správně jsme to měli obhospodařovat dva, ale Pavel spal na židli, ze všech hostů zjevně nejopilejší. Přitom nebyl host, ale hospodský.

Nejhorší je, praví moudré pohostinské pravidlo, když je hostinský opilec. V takovém případě se živnost provozovat nedá.

Šli jsme do toho s nadšením, plánovali vydělat spoustu peněz a potom se vzít a kráčet spolu životem, ale nešlo přehlížet, že je to přání, které se nikdy nesplní.

Lítala jsem z výčepu do sálu, nosila pivo desítkám netrpělivců, zároveň otevírala víno a v kuchyni chystala talířky s utopenci a klobásami.

Kuchař onemocněl. Pověsím to tu na hřebík, umínila jsem si. Tohle byla poslední taneční zábava. Zítra věším na kliku ceduli Zavřeno. Hospodo, sbohem!

Zchvácená

V rohu sálu seděl sám vojáček, asi z nedalekých kasáren. Nikdo z hostů si nevšímal, jak jsem zchvácená, naopak nadávali, že na pivo čekají věčnost. Najednou se ten voják zvedl, přišel ke mně a povídá: „Co pro vás můžu udělat?“ Zasmála jsem se:

„To bych se měla zeptat spíš já vás, ne?“ Sundal si sako a dodal: „Manžela máte v mrákotách, jste na to sama, rád pomůžu. Babička mívala hospodu, roznášel jsem pivo už jako kluk.“ Pokrčila jsem rameny.

Vlastně mě to potěšilo, že někdo nabídl pomoc, skoro jsem omdlévala únavou. Jen jsem ho ještě opravila: „To není můj manžel. A nebude!“ Pak už jsme kmitali po sále a musím říct, že za práci vzít uměl.

A když se nám povedlo ve tři ráno vyhnat posledního opilce včetně kapely, jejíž členové se rovněž pěkně zkárovali a pak hráli falešněji než obvykle, pomohl větrat a uklízet.

Poklad

A aby toho nebylo málo, probudil se z agónie Pavel a vrhl se na toho chudáka vojáka se slovy: „To je moje holka! Rozbiju ti držku!“ Ujistila jsem ho, že žádná jeho holka nejsem, ať si sbalí pět švestek a maže škodit jinam.

Nějakou dobu kladl odpor, pak jsme ho s vojáčkem vystrkali za dveře. Usnula jsem rovněž na židli, nedokázala jsem se přesunout dozadu do přístěnku, kde jsme spávali. Voják, jmenoval se Jiří, byl vzhůru, vařil čaj a dělal míchaná vajíčka.

„Ty jsi poklad, Jirko,“ obdivovala jsem ho. „Já končím. Zavřu to tu.“ Přinesl mi čaj: „Radím ti, nedělej to. Na jaře jdu z vojny. Rád to tu povedu s tebou, když budeš chtít.“

Tak s tímhle jsem nepočítala ani s tím, že skutečně své slovo splní a na jaře se sem vrátí. Nejen kvůli hospodě, ale hlavně kvůli mně. Přesto se to k mé velké radosti stalo, od té doby jsme nerozluční. Hospoda nám dodnes vzkvétá. Láska taky. Měla jsem ohromné štěstí, že jsem ho potkala.

Věra (65), Ostravsko

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.