Domů     Můj život už má zase smysl!
Můj život už má zase smysl!
3 minuty čtení

Těšila jsem se na to, až začnu učit. Ve škole však nevládla pohodová atmosféra, ale tvrdá disciplína. Málem jsem ztratila své ideály.

Už jako malá jsem měla jasno, čím chci v životě být. Při zápisu do první třídy jsem se zhluboka nadechla a vyslovila hrdě: „Budu paní učitelka!“ Ta, která mě vítala a poté učila v první třídě, byla báječná. Všechny nás bavilo do školy chodit.

Premiantka

Hodně se změnilo na druhém stupni. byli tam učitelé skvělí, ale také ti, co neměli v této profesi co dělat. Neměli s dětmi trpělivost a neuměli vysvětlit látku. Tu jsem vysvětlovala spolužákům často já, protože jsem patřila mezi premianty.

Byla jsem potěšená, když mě spolužáci chválili, že to ode mě konečně pochopili. Budu dobrá učitelka! Říkala jsem si. Nemohla jsem se dočkat, až se postavím za katedru a budu mít před sebou svoje první žáky.

Ztracené iluze

Měla jsem hlavu plnou snů a představ, jak to bude báječné a jak pod mým vedením budou děti vzkvétat. S tím jsem po vysoké škole pedagogické nastoupila na první místo. A tam přišla krutá rea­lita.

Se žáky jsem problémy neměla, byl to pedagogický sbor, který mě doháněl k zoufalství. Jejich přístup k učení byl hrozný. Žádný Komenský a jeho škola hrou to nebyl!

S každým dalším dnem jsem přicházela o iluze a po několika letech učení jsem propadla beznaději úplně. Dostavil se těžký stav vyhoření. Úzkosti, deprese. Začala jsem se uchylovat k alkoholu, jímž jsem zapíjela ztrátu svých snů.

Byla jsem protivná sama sobě, nedivím se dnes s odstupem, že i manžel ode mě v té době odešel. Děti jsme neměli. Nakonec jsem odešla ze školství úplně a začala pracovat na úřadě.

Našla jsem se!

Zklamaná, znechucená, osamělá. Dostala jsem se na oddělení, kde jsem se setkávala s rodiči s postiženými dětmi. Cítila jsem se alespoň užitečná, když už jsem nedělala práci, kterou jsem vystudovala. A pak jednou přišla ta nabídka.

Jedna paní se mi zmínila o tom, že se hledá pedagog do speciální školy pro autisty. Najednou jsem pocítila zvláštní teplo u srdce. To bude ono! A za dva měsíce jsem tam už učila. A jsem v té škole dodnes. Kolegové jsou tam úžasní.

Přesně takoví, jak jsem si je představovala. Vstřícní, laskaví, trpěliví. Našla jsem mezi nimi dokonce svého životního partnera. Tady mi vrátili zpátky radost z práce, kterou jsem si vysnila.

Vlasta (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka