Domů     Můj život už má zase smysl!
Můj život už má zase smysl!
3 minuty čtení

Těšila jsem se na to, až začnu učit. Ve škole však nevládla pohodová atmosféra, ale tvrdá disciplína. Málem jsem ztratila své ideály.

Už jako malá jsem měla jasno, čím chci v životě být. Při zápisu do první třídy jsem se zhluboka nadechla a vyslovila hrdě: „Budu paní učitelka!“ Ta, která mě vítala a poté učila v první třídě, byla báječná. Všechny nás bavilo do školy chodit.

Premiantka

Hodně se změnilo na druhém stupni. byli tam učitelé skvělí, ale také ti, co neměli v této profesi co dělat. Neměli s dětmi trpělivost a neuměli vysvětlit látku. Tu jsem vysvětlovala spolužákům často já, protože jsem patřila mezi premianty.

Byla jsem potěšená, když mě spolužáci chválili, že to ode mě konečně pochopili. Budu dobrá učitelka! Říkala jsem si. Nemohla jsem se dočkat, až se postavím za katedru a budu mít před sebou svoje první žáky.

Ztracené iluze

Měla jsem hlavu plnou snů a představ, jak to bude báječné a jak pod mým vedením budou děti vzkvétat. S tím jsem po vysoké škole pedagogické nastoupila na první místo. A tam přišla krutá rea­lita.

Se žáky jsem problémy neměla, byl to pedagogický sbor, který mě doháněl k zoufalství. Jejich přístup k učení byl hrozný. Žádný Komenský a jeho škola hrou to nebyl!

S každým dalším dnem jsem přicházela o iluze a po několika letech učení jsem propadla beznaději úplně. Dostavil se těžký stav vyhoření. Úzkosti, deprese. Začala jsem se uchylovat k alkoholu, jímž jsem zapíjela ztrátu svých snů.

Byla jsem protivná sama sobě, nedivím se dnes s odstupem, že i manžel ode mě v té době odešel. Děti jsme neměli. Nakonec jsem odešla ze školství úplně a začala pracovat na úřadě.

Našla jsem se!

Zklamaná, znechucená, osamělá. Dostala jsem se na oddělení, kde jsem se setkávala s rodiči s postiženými dětmi. Cítila jsem se alespoň užitečná, když už jsem nedělala práci, kterou jsem vystudovala. A pak jednou přišla ta nabídka.

Jedna paní se mi zmínila o tom, že se hledá pedagog do speciální školy pro autisty. Najednou jsem pocítila zvláštní teplo u srdce. To bude ono! A za dva měsíce jsem tam už učila. A jsem v té škole dodnes. Kolegové jsou tam úžasní.

Přesně takoví, jak jsem si je představovala. Vstřícní, laskaví, trpěliví. Našla jsem mezi nimi dokonce svého životního partnera. Tady mi vrátili zpátky radost z práce, kterou jsem si vysnila.

Vlasta (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.