Domů     Když jsem vplula do sálu, všichni jen zírali
Když jsem vplula do sálu, všichni jen zírali
3 minuty čtení

Nechtěla jsem chodit do tanečních, ale maminka byla švadlena a roky snila o tom, jak na mě bude šít. Bohužel měla staromódní vkus.

Někdo se holt umí narodit. Třeba moje spolužačka Marie. Hezká jako obrázek, maminka zůstala v domácnosti, aby mohla zbožňovaného jedináčka obletovat, tatínek byl ředitelem čehosi velkého a významného.

Mariina cestička byla dlážděna růžovými dlaždičkami a vedla kamsi na královský zámek, ta moje se klikatila bažinami ani nevím kam. Nechtěla jsem chodit do tanečních a asi by mi to i prošlo, kdyby máma nebyla švadlena.

„To by tak hrálo, aby švadlenina dcerka nechodila do tanečních,“ drmolila. „To bude celé město koukat, co dovedu!“ No právě.

Celé město skutečně koukalo, protože maminčin vkus byl staromódní a kreace, v nichž jsem vstupovala do velkého sálu zdejšího kulturního domu, byly, opatrně řečeno, mimo mísu.

Oranžové šaty

A tak zatímco Marii přivezla tatínkova služební volha a ona vplula do velkého sálu kulturního domu v šatech z kapitalistické Francie, kam tatínek jezdil na pracovní cesty, já jsem se plížila jako postřelená poblíž stěny, aby co nejmíň lidí spatřilo oranžové šaty s nevkusnými fialovými květy.

Máma vyznávala heslo: čím barevnější, tím lepší. Matně jsem tušila, že to ve světě opravdové módy asi neplatí. A zatímco Marii vyzval k tanci parádně vystrojený syn ředitele jen o něco menšího podniku, než byl ten Mariina tatínka, na mě zbyl Sucharda.

Věděla jsem to, i se mi o tom zdálo. V tom snu mě o tanec žádal Sucharda v hnědém dědečkově obleku, který zřejmě pobyl mnoho let ve společnosti kuliček proti molům a dával o tom typickým pachem vědět celému sálu.

Skutečnost byla táž s tím rozdílem, že si Sucharda oblékl kvádro nikoli hnědé, ale modré jako železničářská uniforma.

Umět žít

Myslím, že si na nás maminky sedící na balkoně ukazovaly, a nechci vědět, co přitom říkaly. Někdo se holt umí narodit a někdo to neumí. Jenomže dnes vím, že mnohem důležitější než umět se narodit je umět žít.

Na školním srazu po čtyřiceti letech jsem byla, musím říct, docela pyšná. My jsme se Suchardou, který je už mnoho let mým manželem, docela obyčejná dvojice, ale rádi se máme i po takové době ne­obyčejně. Všichni nás obdivovali a říkali: „Páni!

Vy jste ještě spolu? No to není možný!“ Takové štěstí mnozí neměli, i Marie, které to stále velice slušelo, naznačila, že se jí v lásce nedařilo, a spočinula na mě dlouhým pohledem plným obdivu a uznání.

Iva (66), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může