Domů     Tu figurínu jsem neměl nikdy vidět
Tu figurínu jsem neměl nikdy vidět
2 minuty čtení

Když jsem vylezl na půdu, přihnala se strašlivá bouřka. Dobře jsem viděl, když se zablesklo, jak stará figurína otevřela oči. Jako by náhle ožila.

Opřel jsem se do dveří, vedoucích na půdu. Měl jsem od dědy přísný zákaz tam lézt. A možná právě proto jsem vystoupal po starém, dřevěném žebříku vzhůru. Uvnitř panovalo příšeří. Uzounká ulička mezi starými „krámy“ mě dovedla k přednímu vikýři.

Hledal jsem muezzina, jak ho nazýval děda. Velkého dřevěného panáka, kterého dostal kdysi od svého přítele, kouzelníka, někde na své cestě napříč Amerikou. Děda figurínu uložil na půdě i přes protesty babičky.

Jak jsem tak šátral na půdě, nad dům se přiřítila pořádná bouřka. „Muezzine, kde jsi?“ šeptal jsem si pro kuráž a pokoušel se v sobě uklidnit bušící srdce dvanáctiletého odvážlivce.

Koukal na mě

Stovky předmětů, od starých skříní až po pyramidu naskládaných kufrů, se objevovaly a zase mizely v zákmitech blesků. Bouře venku řádila. Celý prostor půdy osvětlilo bílé světlo blesku a já měl pocit, že uhodilo přímo do domu.

V ten samý okamžik jsem spatřil muezzina. Stál až docela vzadu, natěsnán do rohu půdy, kousek za skříní. Jako by na mě čekal! Dřevěná figurína velikosti dospělého člověka. Při dalším zákmitu blesku figurína otevřela oči.

Vypadaly jako ty, které mívaly mrkací panenky mé malé sestry. A pak vše zmizelo ve tmě. Dostal jsem strašný strach. Vyřítil jsem se z půdy a málem zapomněl, že cesta vede dolů po žebříku.

Náhody?

Ve stejný okamžik se ozval výkřik babičky. Zakopla před prahem o rohožku a spadla na beton. Zlomila si ruku. Nevím proč, ale ty dvě věci se mi spojily v jednu. Za několik dní, když jsem se odvážil znovu za muezzinem na půdu, nám zemřel pes Brok.

A aby to nebyla náhoda, figurína otevřela oči i v den, kdy děda spadl z kola a pořádně se odřel. Když jsem se o muezzinovi zmínil, babička se naštvala a donutila dědu figurínu odnést na nedaleké smetiště.

Při stěhování muezzina z půdy se figurína rozlomila na dva díly a horní sletěl dolů ze žebříku přímo k mým nohám. Spatřil jsem tenkrát naposledy, jak se ty oči otevřely a pohlédly přímo na mě!

Petr (58), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.