Domů     Chtěli mi zabít syna
Chtěli mi zabít syna
2 minuty čtení

Kuba jen sedí a kouká před sebe. Bývalý sportovec, a nyní se trápí na vozíčku. Stačilo jen pár minut.

Kubík byl vždy veselé dítě. Jedináček, který byl i trochu vymodlený. Vždy jsem se snažila, aby byl slušně vychovaný. Aby byl úspěšný ve škole, životě, aby pomáhal druhým. Špatně jsem mu vysvětlovala, že když se jiné děti nechovají dobře, on to nemá kopírovat.

Prokletý večer, který vše změnil

Kuba byl v onen den s kamarády v hospodě. Dlouho se nemohli sejít, o to víc si užili zábavu. Jak jsme se poté dozvěděli, když odcházeli z oné restaurace, narazili na nějakou skupinu opilců.

Bandu, která se chtěla dostat dovnitř. Ochranka je nepustila, jenže začala potyčka. A náš chrabrý Kuba se chtěl ostatních zastat.

Neměli jsme ho tak vychovat

Někdy si vyčítám, že jsme Kubovi kladli na srdce, aby se zastával druhých. Když tedy viděl, jak jeden z přítomných leží na zemi a ti neurvalci do něj kopou, zasáhl. Kamarádi se ho snažili od dobrého úmyslu odradit, ale bylo pozdě. Pozornost se strhla na něj.

Vznikla z toho rvačka, kdy Kuba dostal pár kopanců do hlavy. Stačilo to. Policie sice byla rychle na místě, ale od fatálního zranění to syna nezachránilo.

Jak to s ním bude dál?

Sice ty grázly brzy chytli, ale co je to platné. Peníze ani jejich odsouzení synovi zdraví nevrátí. Byl by prý zázrak, kdyby začal plně chodit, navíc má občas výpadky paměti. Sám tvrdí, že nemá smysl žít. Nemůže se věnovat vysněné práci, nemůže najít lásku, připadá si zbytečný.

Když víte, že nemůžete potěšit

Co řeknete svému dítěti, když máte co dělat, abyste udrželi slzy? Někdy to ani nejde, a když mě vidí plakat, zlomí ho to ještě víc. Ti prevíti sice činu litují, ale dělají to jen proto, aby jim byl vyměřen nižší trest. To bych zakázala.

Přece na tuto přetvářku nemůže nikdo skočit. Má beznaděj se stupňuje, když vidím, jaké okolnosti by jim dle zákona mohly pomoct zmírnit trest. Doufám, že soudce bude rozumný. I když synovi to moc nepomůže, za jeho stav musí ti druzí pykat.

Hana L., (64), Tábor

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.