Kartářka sdělila mé sestře nepříjemnou zprávu. Kdyby si ji sestra nenechala pro sebe, mohla svého muže zachránit?
Tomu, že někteří lidé vidí do budoucnosti, jsem věřila odjakživa. Po rodinné tragédii to vím na sto procent. Hrozivá předpověď kartářky, která se týkala naší rodiny, se totiž naneštěstí do půl roku vyplnila!
Nadpřirozeno mě vždycky lákalo
Stejně jako moje sestra Petra, i já jsem se zajímala o nadpřirozené jevy a různé věštby.
Už když jsme na základní škole jezdily s kamarádkami na letní tábory, byla jsem to právě já, kdo se je snažil přemluvit k tomu, abychom o půlnoci vyvolávaly ducha krvavé Mary.
Za ta léta jsme se sestrou vyzkoušely všechno možné, od kyvadélka přes astrologii až po věštění z karet nebo kávové sedliny či čajových lístků. Nebyly jsme v tomhle směru žádnými fanatičkami, prostě nás to bavilo a zajímalo.
Jednou se nám ale naskytla příležitost zajít ke kartářce, jejíž předpovědi měly opravdu dobrou pověst.
Svého výkladu jsem se vzdala
Ačkoliv se jednalo o placenou službu, nešlo o žádný podvod nebo tahání peněz z lidí. Většina toho, co kartářka lidem prorokovala, jim skutečně vyšlo. Šly jsme tam se sestrou společně, ale seanci jsme absolvovaly každá samostatně. Petra šla jako první.
Hned jak vyšla ven, mi bylo jasné, že to, co slyšela, nebylo asi moc příjemné. Ptala jsem se jí na to, nechtěla se o tom však bavit. Pod dojmem toho, jak sestra vypadala, jsem se raději výkladu pro sebe vzdala a doprovodila jsem sestru domů.
Už po cestě se mi Petra začala svěřovat. Věštba se týkala mého švagra Libora, tedy jejího manžela. Do půl roku ho má podle kartářky potkat neštěstí, které navždy změní jeho život i život mojí sestry.
Mladá blondýnka
Jedinou šancí, jak tomu zabránit, by bylo, kdyby Libor nevycházel z domu. S ohledem na to, že švagrova práce zahrnovala spoustu služebních cest, by to ovšem bylo více než komplikované. Nakonec mi sestra prozradila ještě jednu podrobnost.
Prý viníkem oné tragédie bude nějaká mladá blondýnka. Vypadalo to na následky nějaké nevěry, čemuž jsem ovšem moc nevěřila. Věděla jsem, že Libor by Petře nikdy nebyl nevěrný, na to měl moc zásadovou povahu, navíc sestru upřímně miloval.
Věštbu si nechala pro sebe
Sestra se nakonec rozhodla, že manželovi o té věštbě nic neřekne. Začala prohlašovat, že to stejně je nejspíš jen nějaký výmysl, a litovala, že na tom výkladu karet vůbec byla.
Já jsem jí na to řekla, že nejlepším důkazem pravdivosti či nepravdivosti věštby bude, když se za půl roku nic nestane. Pak už si s tím nebude muset lámat hlavu.
Měsíce čekání
Jak dny a týdny utíkaly a nic se nedělo, začala se Petra pomalu uklidňovat. Nepatřila k žárlivým manželkám, takže se ani nesnažila vystopovat, jestli si Libor skutečně něco nezačal s nějakou blondýnkou.
Uběhlo pět měsíců a všechno běželo dál v běžných kolejích. Pak se ale předpověď bohužel vyplnila!
Autohavárie
Švagr odjel na jednu ze svých služebních cest, tentokrát o něco delších. Jednalo se o zahraniční výjezd do Rakouska. Měl se vrátit za týden. Uprostřed týdne mi ale náhle zazvonil mobil. Volala sestra. Jakmile začala mluvit, skoro jsem nepoznala její hlas.
Sdělila mi celá uplakaná, že Libor havaroval s autem a je to s ním vážné. Leží v brněnské nemocnici a prognóza je nejistá.
Druhý řidič
Hned jsme za sestrou s manželem vyrazili. Snažila jsem se Petru utěšovat, že všechno bude v pořádku, i když jsem netušila, jak na tom doopravdy Libor je. V nemocnici, kam jsme jeli pro informace, nám nechtěli říct, jakou má naději na přežití.
Až po několika dnech bylo jasné, že nezemře. Těžká zranění se ale neobešla bez následků. Švagr přišel o část ruky, takže se stal pro zbytek života invalidou. Nejhorší na tom bylo, že bouračku nezavinil – nedalo mu přednost jiné auto.
Kartářka měla pravdu
Ještě než se Libor vrátil z nemocnice, sestra mě pravidelně navštěvovala a šíleně si vyčítala, že svého muže nevarovala před tou hroznou věštbou. Ta se totiž naplnila na sto procent, nejen časově.
Ukázalo se totiž, že řidičkou toho druhého vozu, který havárii zavinil, byla mladá světlovlasá žena. Pokud by býval Libor byl celý půlrok doma, jak doporučovala kartářka, nestalo by se vůbec nic.
Mohlo to všechno dopadnout jinak?
Přesvědčovala jsem a ujišťovala sestru, že za nic nemůže, protože jejímu tvrzení by Libor stejně neuvěřil. Znala jsem švagra už mnoho let, a moc dobře jsem proto věděla, jak se na věštby a jiné podobné nadpřirozené věci dívá.
Často se ale v duchu ptám sama sebe, jak bych se zachovala já, kdyby podobná předpověď hrozila mně nebo někomu z mých nejbližších lidí. Těžko se na to hledá odpověď. A doufám, že před takovou volbu nikdy postavena nebudu.
Blanka S. (59), Sušice
