Domů     Šťastní jsme přes třicet let
Šťastní jsme přes třicet let
3 minuty čtení

Bylo mi tehdy necelých třicet let. Kolega Milan se mi moc líbil. Za krátkou dobu jsem se do něho zamilovala a svedla ho.

Po nějaké době našeho vztahu se Milan rozvedl a následně jsme se vzali. A jsme spolu šťastní doteď. Máme spolu spokojené manželství navzdory tomu, že nás všichni odsoudili.

Byla jsem svůdkyně

Milan byl ženatý. Neměl děti, ale přesto cítil ke své ženě závazek. Dalo mi dost práce, než jsem ho svedla. Nevynechala jsem jedinou příležitost.

Mrkala jsem na něj v kuchyňce, při řešení pracovních záležitostí jsem si lascivně sedala na jeho stůl a zásadně nosila hluboké výstřihy. Odolával dva měsíce.

Rozvracečka manželství

Potom to byla lavina. Nejdříve šlo jen o sex. Nemohla jsem se nikomu svěřit, ale zažili jsme i pár „rychlovek“ v práci. Prostě jsme byli mladí, bezhlavě jsme se do sebe zamilovali a uměli si užívat.

Až po půl roce se náš románek provalil a vše nabralo rychlý spád. Milan se rozvedl. V práci se nikdo nebavil o ničem jiném. Já měla cejch rozvracečky manželství a Milan byl pranýřován pracovním kolektivem.

Vzali jsme se

Za několik měsíců jsme naši vášeň oficiálně přiznali světu a vzali se. Rodina neměla ani ponětí, že jsem byla příčinou rozpadu Milanova prvního manželství. Ani nevím, zda se to naši někdy dozvěděli. Žili na vesnici a drby z města se k nim nedonesly.

Po obřadu ke mně přistoupila kolegyně z práce a nevraživě pronesla: „Už se těším, až tobě udělá nějaká to samé.“ Mýlila se. Během několika let se nám narodily tři děti.

Já i Milan jsme změnili zaměstnání a nikdy jsme spolu nevzpomínali, za jakých okolností započal náš vztah a manželství. Asi před měsícem jsem potkala bývalou kolegyni z práce. Navrhla mi, zda nezajdeme na rychlou kávu.

Nad šálkem jsem jí sdělila, že s Milanem stále tvoříme šťastný pár a máme tři syny. Kolegyně mi prozradila, že se kdysi uzavíraly sázky mezi kolegy, kdy se naše manželství rozpadne. Nikdo ani nepředpokládal, že dojde ke svatbě.

Třicet let manželství

Usmála jsem se a řekla jí, že sice začátek byl trochu turbulentní, ale celé ty roky jsem šťastná. Prozradila jsem jí, že letos slavíme třicetileté výročí svatby a jedeme s Milanem na exotickou dovolenou.

Naši synové samozřejmě netuší, že jejich tatínek byl kdysi ženatý s jinou. Dále netuší, že jejich matka bývala dračice, která si od života uměla urvat, co chtěla. Synové jsou dospělí a vnímají nás jako poklidný starší pár.

Kdyby tušili, že v mládí jsme to uměli pořádně roztočit, asi by byli dost překvapení. Nicméně naše tajemství si s manželem necháme pro sebe.

Petra M. (62), Jihlava

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let