Domů     Zamilovala jsem se v ten nejhorší čas
Zamilovala jsem se v ten nejhorší čas
3 minuty čtení

Za týden začínaly maturity. Jely jsme se se spolužačkami učit na chatu u řeky. A tam mě čekala ta pravá zkouška z dospělosti ‒ osudová láska.

Začínal svatý týden. S Věrou a Helenou jsme se domluvily, že se budeme hned od soboty učit v chatě Věřiny tety, která nám ji za tímto účelem na týden zapůjčí. „Dny teda budou strašný,“ vzdychla Věra. „Ale večery by zas tak strašný být nemusely.

Je tam řeka, tábořiště, stánek s občerstvením, kde to docela žije.“ Řekla jsem: „Vzhůru za dobrodružstvím!“ Nastoupily jsme do vlaku s batohy plnými knih a sešitů a s přáním, aby ten týden nebyl jen zoufalá nuda. První večer se nepovedl.

Do okolních chat přijeli jenom důchodci, a když jsme se výstavně oblékly a pustily se pěšinkou kolem řeky ke kiosku, ukázalo se, že nejmladšímu trampovi bude kolem šedesáti.

Bratranec Míra

A tak skončila naše výprava za dobrodružstvím naprostým fiaskem. Když jsme se vlekly zpátky do chaty, měsíc se nám shora chechtal, dobře věděl, jak se nám tam nechce, a že jakmile otevřeme dveře, hned uvidíme ten neradostný výjev:

hromady otevřených učebnic s pomuchlanými stránkami. Ale když jsme ty dveře otevřely, seděl tam nejhezčí kluk, jakého jsem v životě viděla. „Máte tu pěknej binec,“ povídá úvodem. „Holky, to je Míra, bratránek,“ představila nám ho Věra.

„Co tu otravuješ, proboha? Rezervovaly jsme si to tu na týden my.“ Pokrčil rameny: „Potřebuju si trošku vyčistit hlavu. Spát budu na verandě a ráno vypadnu toulat se lesem, tak o co jde?“ Zasmála se: „Že ty ses rozešel s Markétou, že jo?“ Nerad přikývl. Byl tudíž nezadaný, a to byla rozhodně dobrá zpráva.

S odřenými lokty

Ráno jsem vstala za kuropění, neboť se z verandy ozývalo šustění, Míra si tu vařil čaj. Vypadal smutně. „Proč jste se vlastně rozešli s tou tvojí Markétou?“ zajímalo mě. Vysvětlil, že jeho bývalá je městský typ.

„Ani sem na chatu by se mnou nejela, natož aby spala pod širákem.“ Prohlásila jsem bez přemýšlení: „Miluju spát pod širákem!“ Překvapeně si mě prohlédl: „Vážně? Takových holek moc neznám.“ Dali jsme se do řeči.

Ten den jsem žádnou knihu ani neotevřela, natož abych vnímala její obsah. A stejně to bylo i další dny. Učení bylo až na druhém místě. Odmaturovala jsem s odřenými lokty. Ale byla jsem Mírova holka, a to za to stálo.

Na přiznání, že jsem nikdy v životě pod širákem nespala a ani nechci, přišel čas až za pár týdnů. Na lásce nám to ale neubralo.

Marie (65), Zlín

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud