Domů     Zkusila jsem vyvolávat duchy, a to se mi vymstilo
Zkusila jsem vyvolávat duchy, a to se mi vymstilo
3 minuty čtení

Manžel mě opustil kvůli jiné ženě a já byla úplně na dně. Souhlasila jsem s tím, že se zúčastním podivné seance.

Měla jsem v tom vztahu navrch! Manžel nebyl žádný velký krasavec, zatímco já si mohla vybírat. Majetný taky závratně nebyl. Měli jsme byt v osobním vlastnictví, dvě auta a chalupu. Nic víc!

Abych si nezkazila život, svou postavu a dobré zaměstnání, tak jsem nechtěla mít nikdy děti. Můj manžel se dlouhá léta tvářil, že je stejného názoru. Jenže pak se v něm najednou probudila touha zplodit potomka. Ve chvíli, kdy já už děti mít nemo­hla.

A tak bylo najednou po lásce i manželství. Vzal mi dráhu s mladou sekretářkou Janičkou, která se tetelila nadšením, že bude mít dítě, i když s dědkem.

Za úplňku

Měl přece byt, auto a chalupu! Byla to obyčejná vypočítavá holka, která chytla příležitost za pačesy v chlapovi, který chytl druhou mízu. Byla jsem vzteky bez sebe, jaká to je nespravedlnost! Můj muž mě opustil a mně se zhroutil celý svět.

V takové chvíli je žena zranitelná a touží po pomstě natolik, že je ochotná udělat cokoli. Dostala jsem se zkrátka do tak těžké životní situace, že jsem potřebovala zázrak, nějaké ujištění, že všechno bude zase dobré.

Tak jsem se stala snadným cílem kolegyně, která chodila na čarodějné seance. „Však jí to nandáme!“ hučela do mě a v pátek za úplňku mě vlekla mezi své kamarádky. Byly to děsné babice, já se ale mezi nimi cítila dobře.

Jedna mi vyložila karty, druhá viděla v křišťálové kouli, že se manžel s prosíkem vrátí a třetí pálila papírky na černé svíci za to, že se jeho dítě nikdy nenarodí.

V nemocnici

Pak jsme společně seděly u stolu a cosi huhlaly stále dokola. Až ta hlavní vykřikla: „Jsi tu, pane!“ A asi kopla do stolu, protože svíce zuřivě zablikala. Seděla jsem jako zařezaná a pozorovala celé to strašidelné mihotání světla.

Když jsem šlapala v jednu ráno domů, říkala jsem si, že to byl kabaret. Druhý den se mi ale začaly dít děsivé věci. Zdály se mi noční můry, měla jsem stísněný pocit, málem mě přejelo auto a nakonec jsem skončila až v nemocnici se zlomenou nohou.

„Vidíš!“ strašila mě matka, když jsem jí řekla, kde jsem byla. „S takovými věcmi si nesmíš zahrávat!“ Byt mi pak posypala bílou šalvějí proti zlým duchům. Ať to bylo tehdy jakkoli, už jsem tu sebranku divých žen nikdy nenavštívila.

Milena (51), Písek

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.