Svět kolem nás je plný náznaků a znamení. Některá z nich nám do života přinesou smutek. Zlomený prsten předpověděl budoucí rozchod!
Ráda bych vám pověděla jeden neuvěřitelný příběh, který se stal kdysi v mém mládí. Ovlivnil celý můj život a dodnes o něm často přemýšlím, i když si působení nadpřirozených sil neumím pořádně vysvětlit.
Také si říkám, jestli a jak jiný by byl můj život, kdyby mi rodinný prsten nikdy nepřišel do ruky.
Babička Věra
Jako malá jsem měla velmi ráda babičku Věru z matčiny strany. Uměla poutavě vyprávět historky ze svého života, kterými mě pokaždé velice rozesmála. Také se mě vždycky zastala a dokázala mi i poradit.
Malá krabička v šuplíku
Jednoho dne, když jsem byla sama doma a tajně jsem prohledávala šuplíky a zásuvky v obývacím pokoji, jsem objevila krásně vypadající prsten. Byl takový zvláštní, jako ze starých časů nebo jako z pohádky. Rozhodla jsem se, že si ho nechám.
Ležel celou dobu vzadu v šuplíku a krabička, ve které se nacházel, byla zaprášená, takže jsem si z toho odvodila, že ho vlastně nikdo nenosí a nepotřebuje.
Byla jsem odhalena
Hrála jsem si s tím prstenem různé hry, třeba i na svatbu. Pak mě s ním jednou odpoledne přistihla babička Věra. Tvářila se docela přísně a ptala se, kde jsem prsten vzala. Přiznala jsem se, že jsem ho našla ve spodním šuplíku šatní skříně.
Babička mi řekla, že ho tam musím vrátit, protože ten prsten je hrozně důležitý. Slíbila, že mi jednoho dne poví, proč tomu tak je.
Přináší do života lásku
Prsten jsem dost neochotně i s krabičkou dala zpět na místo, kde předtím dlouho ležel. Babička uvařila čaj, oběma nám dala na talířek kousek koláče, a pak mi sdělila, že je to prsten lásky, který ona sama dostala od své maminky a ta zase od své.
Jedna generace za druhou si tak předávala šperk, který podle dávné historky zajišťuje ženám v rodině lásku a hodného partnera.
Předával se z generace na generaci
Babička ho předala mojí matce a prsten jí pomohl najít správného a milujícího muže – mého otce. Z toho, že fungujeme už dlouho jako šťastná rodina, bylo jasné, že kouzlo prstenu skutečně funguje.
Věřila jsem babiččiným slovům
Až prý přijde můj čas a budu dospělá, tak přinese prsten štěstí v lásce i mně, ujišťovala mě babička. Věřila jsem tomu a prsten jsem pak už nikdy ze šuplíku nevyndala, jen jsem se na něj chodila občas potají dívat.
První milostné vztahy
V období dospívání jsem si prožila několik prvních chození s kluky, ale nebyla jsem tak naivní, abych v každém hned viděla svého osudového muže nebo budoucího manžela. Ostatně prsten od matky jsem ještě nedostala, tak ani nemohl pro mě „pracovat“.
Dárek od maminky
Ten prsten mi dala maminka, až když jsem odmaturovala. Bylo mi tehdy čerstvých devatenáct let a babička Věra už byla bohužel po smrti. Zemřela, když jsem byla ve druhém ročníku. Bylo mi moc líto, že se téhle chvíle nedožila.
Matka mi řekla o tom tajemství a já jsem nedala ani trochu najevo, že už všechno dávno vím. Začala jsem prsten nosit u sebe a pozorně se rozhlížela, kdy se objeví ten můj dokonalý partner.
Osudový muž?
Netrvalo to dlouho. Na jedné taneční zábavě jsem poznala Vaška. Byl velice pohledný, zábavný a milý. Zamilovali jsme se do sebe. Cítila jsem se vedle něho v bezpečí a krásně.
S každým dalším setkáním jsem byla stále více přesvědčena o tom, že právě on je ten pravý muž pro mě. Často jsem zděděnému prstenu děkovala, že mi Vaška přivedl do života.
Prsten se rozlomil
Začali jsme společně s Vaškem docela konkrétně plánovat společnou budoucnost. Už jsme měli i vymyšlený průběh svatebního obřadu, a dokonce i jména pro naše děti. Na jednu schůzku s Vaškem jsem si vzala prsten na ruku, čistě jen tak, z rozmaru.
Nic jsem tím nesledovala. Možná jsem chtěla tomu čarovnému šperku svého milého „představit“. Stalo se ale něco hrozného a nevysvětlitelného.
Během naší schůzky prsten zničehonic praskl, a pak se dokonce rozlomil. Byla jsem z toho také celá zničená. Jak jen se to mohlo stát? Vůbec jsem tomu nerozuměla.
Přistihla jsem ho s jinou
Babičky už jsem se nemohla zeptat, co to znamená. Pochopila jsem to ale velice brzy. Týden nato jsem Vaška spatřila v objetí s jinou dívkou. Všechno to krásné, co jsme si vysnili, bylo náhle pryč.
Okamžitě jsem se s ním rozešla. I když za mnou chodil a stále se mi omlouval a sliboval lásku, už jsem mu nevěřila.
Připomíná mi hezké časy
Uběhly další čtyři roky a já jsem poznala Ivana. Po roce jsme se vzali. Manželství jsem měla klidné, ale ne krásné. Nikdy jsem k Ivanovi totiž necítila onu velkou a horoucí lásku a vášeň jako kdysi k Vaškovi.
Dnes je mi už přes šedesát a ten rozlomený prsten mám pořád doma, v krabičce na dně nočního stolku. Připomíná mi hezkou i smutnou epizodu z mého mládí a také to, že skutečně existují kouzla.
Lenka J. (66), Vyškov
