Příroda kolem nás ukrývá síly, které bohužel neumíme využívat. Já jsem před lety získala na čas schopnost uzdravovat lidi.
Tajemné bylinky ze mě udělaly na čas léčitelku! Na krátký čas jsem dokázala pomáhat lidem, kteří měli bolesti. Stačilo vypít odvar ze zázračné směsi, přiložit ruku na nemocného a bylo to. Dodnes se mi to zdá téměř neuvěřitelné, ale skutečně se to stalo.
Pobyt v lázních
Před sedmi lety jsem byla na lázeňském pobytu po prodělané operaci. Pojišťovna mi proplatila celý měsíc a já jsem si užívala klid i procedury. Byli tam celkem příjemní lidé a s některými z nich jsem se rychle skamarádila.
Jedna paní mi pak ukázala na tajemného starého pána, který se často pohyboval na promenádě.
Kouzelný dědeček
Mluvila o něm jako o kouzelném dědečkovi. Přišlo mi to trochu bláznivé, ale najevo jsem nic nedala. Brala jsem to s nadsázkou.
Když jsem si ale toho pána, jehož věk se dal jen stěží určit, prohlédla blíž a pozorněji, neušlo mi, jaká pozitivní energie z něho vyzařuje. Povšiml si mého pohledu, usmál se a já cítila, jak mě zalilo teplo.
Příjemný rozhovor
Nedlouho nato jsem seděla sama na lavičce v nedalekém parku a četla jsem si časopis, když ke mně ten kouzelný dědeček přišel a zeptal se, zda si může přisednout. Přikývla jsem. Představil se mi jako Josef a dali jsme se spolu do řeči.
Daroval mi sáček s bylinkami
Vyprávěl hodně zajímavě o tajemných přírodních silách, které se skrývají kolem nás – například v bylinkách. Na závěr našeho rozhovoru mi pak nabídl plátěný sáček, obsahující bylinky, které mi měly pomáhat při mém uzdravování.
Poděkovala jsem mu a bylinky si vzala. Ještě jsem ale nevěděla, co s nimi udělám a zda budu slovům toho pána věřit. Žena, která mě na kouzelného dědečka upozornila, mi pak řekla, že jde o vyhlášeného bylinkáře, který umí dělat hotové zázraky.
Všechny bolístky byly pryč!
Řekla jsem si, že nemám, co ztratit, a udělala jsem si malý šálek čaje z těch usušených rostlinek, které jsem dostala. Chutnal trochu podivně, ale výsledek byl přímo zázračný. Různé drobné bolístky, které mě předtím trápily, skoro vymizely. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale skutečně tomu tak bylo.
Dal mi podivnou radu
S tím kouzelným dědečkem, jak jsem mu také i já začala říkat, jsem se setkala ještě jednou před svým odjezdem. To už jsem se cítila opravdu jako znovuzrozená. Moc jsem mu děkovala. Řekl mi trochu zvláštní věc.
Až mě prý bylinky úplně uzdraví, mám je pít dál a energii, kterou z nich získám, předávat ostatním. Půjde to samo, pouhým dotekem nebo pohlazením. Na jiné lidi ale odvar sám účinkovat nebude.
Složení směsi mi neprozradil
Kdybych se předtím sama na vlastní kůži nepřesvědčila o tom, jak ony bylinky fungují, měla bych starého pána asi za nějakého šarlatána. Nyní jsem mu ovšem věřila. Přála jsem si znát složení té směsi, ale to mi s úsměvem odmítl prozradit.
Manžel onemocněl
Po návratu z lázní jsem brzy dostala příležitost ověřit si, jakou moc ty bylinky mají. Manžel měl těžkou angínu a zmítal se v horečkách. Vypila jsem odvar z bylinek, a aniž bych svému muži něco řekla, držela jsem mu pak ruku dlouho na čele.
Bral to jako výraz mé podpory, ve skutečnosti jsem ale sama cítila, jak ze mě do jeho těla proudí velká síla a energie. Skutečně to zabralo, hned druhý den byl manžel zcela zdravý.
Tehdy jsem s konečnou platností uznala, že onen dědeček byl skutečně kouzelný – nebo přinejmenším rozuměl tajemstvím přírody lépe než ostatní lidé.
Vzácný dar
Za necelý měsíc onemocněla moje sestřenice Jitka. Trochu jsem váhala, zda mám znovu využít sílu bylinek. Obávala jsem se, aby si toho lidé nezačali příliš všímat. Už tak jsem musela čelit podezření od manžela, že mám léčitelské schopnosti.
Ty jsem ovšem neměla já sama, ale ty bylinky. Došla jsem k závěru, že jsem ten vzácný dar dostala proto, abych lidem pomáhala, takže jsem rychle vyléčila i sestřenici. Potom následovaly ještě dvě kolegyně v kanceláři a můj švagr.
Vrátila jsem se do lázní
Vždy mi skutečně stačilo předat energii z bylinek prostřednictvím své ruky. Obsah sáčku se ale postupně vyprázdnil a tím skončila i moje pověst léčitelky. Vydala jsem se zpátky do lázní, abych kouzelného dědečka našla a požádala ho o další bylinky.
Už jsem ho ale nenašla. Když jsem se místních ptala, nikdo nevěděl, kde se nachází. Se smutkem a trochu i zklamáním jsem se tedy vrátila zpět domů.
O bylinky se více zajímám
Složení té kouzelné čajové směsi tak dodnes neznám, takže dnes už dokážu vyléčit jen samu sebe, a to klasickými prostředky. Mrzí mě to, ani ne tak proto, že mě lidé považovali za léčitelku, jako spíš proto, že už jim neumím pomáhat.
Jeden přínos to ale mělo, začala jsem se více zajímat o léčivé bylinky a také různé druhy koření – skutečně mají sílu pomáhat od zdravotních neduhů, když víte, jak je správně používat.
Klára D. (60), České Budějovice
