Domů     Musela jsem pochopit, že mi ubývají síly
Musela jsem pochopit, že mi ubývají síly
2 minuty čtení

Byli jsme s mužem vždy takoví sportovci! Nemohla jsem si připustit, že už nevydržíme tolik, co dříve. Až jsem jednou ošklivě přecenila své síly.

Když jsme se s Tomášem potkali, bylo to na náročném výšlapu do hor. Vyrážela jsem s partou holek, které byly stejně aktivní sportovkyně jako já.

Tehdy jsme se skryly před deštěm v horské boudě a tam narazily na skupinku horalů, mezi nimiž jsem si našla svého budoucího muže.

Měli jsme společnou vášeň − turistiku. O víkendech jsme neseděli doma, ani když blesky lítaly. Vyráželi jsme někam do přírody. Bylo jedno, zda pěšky, na kole nebo na nějakém plavidle.

A k takovému životu jsme později vedli i naše děti. Už jako maličké jsme je nosili v sedátku na zádech a drápali se s nimi do kopců. Tak jsme se postupně stali také aktivními důchodci.

Do Tater

Nepřipouštěli jsme si, že bychom se měli v čemkoli omezovat. Dalo by se dokonce říct, že jsme cítili potřebu sportovat s přibývajícími roky ještě víc, abychom dokázali lépe vzdorovat stárnutí.

Ráno jsme vyskočili z postele, a i když venku pršelo, obuli jsme sportovní boty a vyrazili běhat do parku. Dokonce i poté, co tam manžela kousl nějaký cizí pes, jsme s běháním nepřestali.

Když se Českem hnal covid a nám se vyhnul jako zázrakem, radovali jsme se, jak jsme odolní a zdraví, že by nám mladí mohli závidět. A tak jsme si na loňský rok naplánovali výlet do Tater. Výbavu jsme měli dobrou a cítili se báječně po tělesné i duševní stránce.

V bezvědomí

Ten výšlap, na který jsme vyrazili, nebyl nikterak náročný. Ale prostě to najednou přišlo, jako by mi nějaký šotek podrazil nohu. Selhaly mi síly, zradily mne nohy a já se řítila dolů.

A tam zůstala ležet v bezvědomí. Naštěstí to nebylo vysoko. Probrala jsem se v nemocnici, vyděšený manžel seděl na hraně mé postele a starostlivě mi tiskl ruku.

I když ta příhoda nakonec dopadla dobře a já po pár dnech nemocnici opustila, bylo to pro mě a pro mého muže varování. Od té doby se šetříme pro své vnuky a nejdeme do rizika. Sportujeme sice dál, ale už nelezeme po skalách!

Eva (66), Děčínsko

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může