Seděla jsem na terase a byla bezradná. V tom přiletěla až ke mně straka, která upustila svůj lup a zmizela…

Nad mou hlavou proletěl velký pták, zakroužil nad terasou a pak přistál na stromě. Seděla jsem tam smutně a kouřila cigaretu za cigaretou. Přišla jsem o místo, byla už tři měsíce na podpoře a manžel byl v částečném invalidním důchodu.

Na rekonstrukci domečku po mé babičce jsme si kdysi vzali úvěr a teď jsme neměli už na třetí splátku. Domek nám vezmou! Straka na mě vykoukla mezi zeleným listím a cosi držela v zobáku.

Lesklo se to v zapadajícím slunci. Nejspíš nějaký kus plíšku, který se tomu zlodějskému ptáčkovi zalíbil, říkala jsem si. Na terase, kde jsem seděla, straku cosi zaujalo. Chvíli jsme jedna druhou upřeně pozorovaly.

Přišla blíž

Straka seděla dál na větvi i se svým pokladem. Až se konečně odvážila a přeletěla na zíďku terasy. Tam si mě prohlížela zblízka.

Nakonec si dodala odvahu a přeskočila na stůl, kde pustila svoji kořist a chopila se malé lesklé hračky, co tam nechala ležet vnučka, a vznesla se s ní do vzduchu. Přede mnou na stole ležel drobný náramek. Vypadal zlatý a měl kamínky.

Taková krása!

Když si ho prohlédl syn i manžel, oba se shodli na tom, že to je zlato a kamínky vypadaly jako drobné safíry. „Krásná práce a nejspíš starožitnost!“ řekl syn. Když jsme tak o tom šperku přemýšleli, přišel mi najednou povědomý.

Měla jsem dojem, že jsem ho už někdy viděla. Možná v dětství? Nosila ho snad moje babička? V její pozůstalosti jsem ho ale neviděla, ten bych si pamatovala. A mamince jsem tehdy po smrti babičky pomáhala domek vyklízet.

Nakonec mi to nedalo, a začala jsem si prohlížet staré fotky.Výskla jsem nadšením, když jsem ho na jedné z fotografií objevila. Byl to on, na tehdy mladé ručce mé babičky.

Záchrana

Kde se ale najednou vzal u straky, která nám ho přinesla? Na to jsem nikdy odpověď nenašla. Měla ho snad ona ukrytý někde ve svém hnízdě nebo ho někde našla, když ho babička ztratila?

A nebo toho ptáka poslal babiččin duch, aby nám ho přinesl v době, kdy jsme na tom byli finančně tak zle? Každopádně nám ten náramek tehdy zachránil náš domek.

Soňa (63), Klatovy