Domů     Straka zlodějka mi přinesla vzácný náramek
Straka zlodějka mi přinesla vzácný náramek
2 minuty čtení

Seděla jsem na terase a byla bezradná. V tom přiletěla až ke mně straka, která upustila svůj lup a zmizela…

Nad mou hlavou proletěl velký pták, zakroužil nad terasou a pak přistál na stromě. Seděla jsem tam smutně a kouřila cigaretu za cigaretou. Přišla jsem o místo, byla už tři měsíce na podpoře a manžel byl v částečném invalidním důchodu.

Na rekonstrukci domečku po mé babičce jsme si kdysi vzali úvěr a teď jsme neměli už na třetí splátku. Domek nám vezmou! Straka na mě vykoukla mezi zeleným listím a cosi držela v zobáku.

Lesklo se to v zapadajícím slunci. Nejspíš nějaký kus plíšku, který se tomu zlodějskému ptáčkovi zalíbil, říkala jsem si. Na terase, kde jsem seděla, straku cosi zaujalo. Chvíli jsme jedna druhou upřeně pozorovaly.

Přišla blíž

Straka seděla dál na větvi i se svým pokladem. Až se konečně odvážila a přeletěla na zíďku terasy. Tam si mě prohlížela zblízka.

Nakonec si dodala odvahu a přeskočila na stůl, kde pustila svoji kořist a chopila se malé lesklé hračky, co tam nechala ležet vnučka, a vznesla se s ní do vzduchu. Přede mnou na stole ležel drobný náramek. Vypadal zlatý a měl kamínky.

Taková krása!

Když si ho prohlédl syn i manžel, oba se shodli na tom, že to je zlato a kamínky vypadaly jako drobné safíry. „Krásná práce a nejspíš starožitnost!“ řekl syn. Když jsme tak o tom šperku přemýšleli, přišel mi najednou povědomý.

Měla jsem dojem, že jsem ho už někdy viděla. Možná v dětství? Nosila ho snad moje babička? V její pozůstalosti jsem ho ale neviděla, ten bych si pamatovala. A mamince jsem tehdy po smrti babičky pomáhala domek vyklízet.

Nakonec mi to nedalo, a začala jsem si prohlížet staré fotky.Výskla jsem nadšením, když jsem ho na jedné z fotografií objevila. Byl to on, na tehdy mladé ručce mé babičky.

Záchrana

Kde se ale najednou vzal u straky, která nám ho přinesla? Na to jsem nikdy odpověď nenašla. Měla ho snad ona ukrytý někde ve svém hnízdě nebo ho někde našla, když ho babička ztratila?

A nebo toho ptáka poslal babiččin duch, aby nám ho přinesl v době, kdy jsme na tom byli finančně tak zle? Každopádně nám ten náramek tehdy zachránil náš domek.

Soňa (63), Klatovy

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.