Domů     Spolu nemůžeme být šťastnější
Spolu nemůžeme být šťastnější
3 minuty čtení

Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala.

Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ protáhne.

Manželství nevyšlo

S mým prvním mužem se nám s odstupem pouhého roku narodily dvě děti, holčičky. Naše manželství ale záhy začalo dostávat trhliny a brzy jsme se rozváděli. S výchovou dětí mi pomohli rodiče, a tak jsem se mohla zase vrátit do práce.

Nový mladý doktor

Ovšem za tu dobu na mateřské se toho v ordinaci dost změnilo. V prvé řadě to, že paní zubařka odešla do důchodu a místo ní nastoupil mladý cizí doktor. A já jsem jen doufala, že i s ním budu dobře vycházet. Už první den se ale ukázal jako morous.

Chtěla jsem se s ním lépe seznámit, popovídat si o chodu ordinace, on mi ale jen podal ruku a řekl: „Těší mě. Dejte se do práce!“

Takový morous

Za celý den jsme spolu neprohodili slovo, tedy když nepočítám pracovní výrazy spojené s pacienty. Každou mou osobnější otázku či poznámku odbyl zatvrzelým mlčením, a tak to bylo den co den. Po pár týdnech už jsem si na jeho ignoraci zvykla.

Já jsem byla ale odjakživa hovorný člověk, a tak jsem se rozhodla, že na tom nebudu nic měnit. Vyprávěla jsem mu během práce o všem, o svých dcerách nebo jen o počasí.

Nevadilo mi, že neodpovídal, od toho tam často byli pacienti, kteří třeba alespoň přikyvovali hlavou. Tak jako tenkrát, když přišel chlapec s ošklivým kazem na horní šestce.

Nikdy na to nezapomenu, bylo to poprvé, co na mě pan doktor promluvil jinak než jen jako na zdravotní sestru. Musím ale říct, že lepší chvíli si vybrat nemohl.

„Co děláte o víkendu?“ zeptal se mě zničehonic v době, kdy se snažil tomu nebohému chlapci odvrtat zkažený zub. „Chci vzít dcery na výlet,“ odpověděla jsem zaskočeně. Ani se na mě nepodíval a pokračoval dál.

„Mohli bychom jet společně, vyzvednu vás autem, co vy na to?“ zeptal se. „Proč ne,“ odvětila jsem. Tak jsme si tam nad rozvrtanou šestkou domluvili první rande. Bylo to úsměvné.

Do třetice zase dcera

Pan doktor Matěj byl i mimo ordinaci spíše mlčenlivý, na rozdíl ode mě a mých dcer. Společně nám to ale paradoxně krásně ladilo. A tak jsme se po čase rozhodli sladit to k dokonalosti – svatbou a společným potomkem, kterým se stala další dcera.

Tak má doma pan doktor samé ženské, a prý nemůže být šťastnější. Tedy tak to alespoň dojatě říká. A já jeho pocity naprosto sdílím.

Kateřina A. (53), Zlín

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud