Domů     Zničili nám vzpomínky i domov
Zničili nám vzpomínky i domov
3 minuty čtení

S mužem jsme 40 let snili o Karibiku. Když jsme na něj našetřili a vyrazili jsme, vrátili jsme se do domova, který byl zcela zničen. Jako náš život.

S Karlem nemáme děti. Chtěli jsme, ale nepovedlo se. O to víc jsme si chtěli užít život, abychom si řekli, že jsme jej spolu naplnili.

Jezdili jsme na výlety a dopřávali si, avšak nebyli jsme tak bohatí, abychom si jen tak dovolili Karibik, o němž jsme snili od 25 let, kdy jsme se poznali. I tento sen se splnil. Pak se však změnil v noční můru.

Dva sny zahalené temnem

Měli jsme spoustu plánů, ty největší však byly vlastní bydlení a právě cesta tak daleko. Domov jsme si našli, dlouho jsme jej budovali. Vlastně každý den našeho manželství. O to víc byl byt protkán láskou a vzájemnými vzpomínkami. Na každý kousek nábytku a zařízení jsme měli vzpomínky.

Jak jsme sháněli tu modrou ložnici až na druhém konci republiky. Jak nám dělníci opačně namontovali teplou a studenou vodu. Milovali jsme i to prostředí, bylo to u parku. A i sousedé byli skvělí.

Konečně nám to vyšlo. Čekali jsme celý život!

Bylo nám skoro šedesát, už jsme ani nedoufali, že nám ten Karibik vyjde. Ale nakonec se zadařilo. Mohli jsme jet do Karibiku. Vzpomínám si, jak nám tehdy bylo krásně. Byla to ta nejnádhernější dovolená.

Ovšem stejně i po těch letech ji mám zakalenou tím, co se stalo, když jsme se vrátili. Na první pohled bylo vše v pořádku. Dveře se zdály neporušené, ale po jejich otevření jsme málem omdleli. Všude rozházené věci. Bylo jasné, že tam někdo byl.

Nejenže kradl, ale spoustu věcí zničil. Proč rozbil tu vázu po mamince? Musel trhat ty obálky, kde byl fotky z manželova dětství? To už se nikdy nedalo spravit.

Zhroutila jsem se

Začala jsem plakat, když jsem zjistila, že sáhli na to nejcennější. Ty památky na rodiče, kteří tu už nebyli. Ty vzpomínky. Snad by mně tak nevadilo, kdyby poničili rychlovarnou konvici, která se dala nahradit. Ale z těch ztrát citových jsem se zhroutila.

Musela jsem vyhledat pomoc, manžel vše zvládl

Byla jsem na psychiatrii, dokonce jsem pak jela do sanatoria. Můj skvělý muž se mezitím o vše postaral. Absolvoval různá kolečka u vyšetřování, nakonec ty lumpy našli. Naše cenné věci ale už ne. Neměly pro ně hodnotu, tak je zahodili kdoví kde.

Jak jsme se později dozvěděli, šlo o bývalé nájemníky našeho baráku, takže měli přehled, kdo kde bydlí a kde je. Možná jim prý i někdo dal tip. Je hrozné, jak jsou lidé na sebe zlí. A to dokonce ani nevíte, koho máte za souseda.

Už jsem se tam necítila bezpečně

I když byl byt zase uklizený a obyvatelný, už nikdy jsem se tam necítila dobře. I když jsem to místo milovala. Můj muž miluje zase mě, a tak nakonec sám navrhl, že se odstěhujeme. Udělali jsme to. A já měla výčitky, že jsem možná udělala chybu.

To jsem manželovi ale nikdy nepřiznala. Bála jsem se, že by pak zalitoval, že nebyl pevnější a nerozmluvil mi to. A byl by smutný, že ztratil byt, který tak miloval. Jenže to místo mi to stále připomínalo. A i to vědomí, že někdo možná hodně blízký si nás vyčíhl, také příjemné nebylo.

Jarka K. (71), Zlín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika