Monička byla moje jediná vnučka. Už 10 let jsem ji neviděla. Prostě se nám ztratila. Ani jsem jí nestačila říct, že pro ni mám panenku, kterou tak chtěla.
Stále ještě věříme na zázrak, ovšem někdy je to až trýznivé, protože nevíme, co se s Moničkou stalo. Bylo to nečekané, rychlé, nikdo si neumí vysvětlit, že byla tak rychle pryč.
Marné sny o velké rodině
S manželem máme tři děti. Starší Pavlínka a Tomáš nemají děti, naše touhy po vnoučatech tak vyplnila až Radka, která po komplikovaném těhotenství porodila Moničku. Lékaři jí nedoporučili mít další děti, ona ale říkala, že jedno jí stačí. Tehdy si neuvědomila, jak zrádné může být, když je dítko jedináček.
Bála se o ni
Radka se na své jediné dítě upnula, takže ji střežila jako oko v hlavě. Radost jsme z ní měli v celé rodině, stejně jako tomu bylo v rodině Mariána, manžela Radky. Pocházel ze Slovenska a spolu s Radkou často jezdili na východ. Bohužel právě tam se to stalo…
Byla tak šťastná
Rodiče Mariána mají pět dětí, tehdy už měli šest vnoučat. Frmol na jejich zahradě, když se všichni sešli, byl značný. Ale děcka si vyhrála. Monička měla ráda své sestřenice a bratrance, ráda jezdila na Slovensko.
Najednou byla pryč. Kam zmizela?
Tehdy byl slunečný den, Monika vzpomínala, že vzduch jakoby stál a bylo nezvyklé ticho. Ani ptáci nešvitořili. Jen děcka byla slyšet, když si hrála na zahradě. Pak si najednou babička všimla, že jedno z dítek chybí. Monika!
Zpočátku si všichni mysleli, že se jen schovala, když se ale neozývala, začali ji všichni hledat. Připojili se i sousedé. Na ten den nezapomenu. Volala mi zoufalá dcera, že se ztratilo její jediné dítě. Pohodová dovolená se změnila v horor.
Moji vnučku hledalo celé okolí, později policie, dobrovolní hasiči i vojáci. Prostě všichni.
Zoufalství a beznaděj nás mučily
Nikdo na nic nepřišel. Nikdo nechápal, jak mohla tak nepozorovaně zmizet. Všem bylo jasné, že sama jen tak neodešla. Nebo ano? A zabloudila? Spadla někam? To by ji asi našli. Byla vyslýchána spousta lidí, ale nikdo nebyl obviněn. Ani se neobjevil někdo vážněji podezřelý.
Prázdno bez vnučky
Dlouho se po Moničce pátralo, ale bylo to bez výsledků. Různá podezření se ukázala jako lichá. Asi po tři čtvrtě roce se objevil případ, kdy jistý pedofil obtěžoval holčičky. Nedokázali mu zabití, nicméně on byl v hledáčku podezřelých.
Ani nechci psát, zda se setkal s Monikou. Je to strašné. Pokud by tomu tak bylo, je jasné, že jí asi ublížil víc.
Zkusili jsme všechno, ale sluníčko nahradilo temno
Byli jsme na úplném dně. Najali jsme detektiva, zkoušeli jsme i senzibily. Bez výsledků. Monika byla naše jediná vnučka, naděje na pokračování rodu. To je ale vedlejší.
Je tak strašně těžké, když máte v rodině to roztomilé, malé sluníčko, připustit si, že vaše dny zahalila temná noc. A už nikdy se nerozední. I když stále čekám s tou panenkou, že ji Moničce dám, uvědomuji si, že mé naděje jsou asi marné.
Proto, i když to nikomu neříkám, si občas přeji, aby někdo přišel a jasně sdělil, že našli tělo Moniky. Abychom měli jistotu a netrápili se nadějí. S bolestí se dá žít, ale nejistota se vám stále zarývá do srdce.
Vlaďka K. (65), Frýdek-Místek
