Domů     Loutka z ciziny měnila chování
Loutka z ciziny měnila chování
5 minut čtení

Suvenýr dovezený z exotické země v sobě skrýval negativní energii. Záhadná loutka připravovala lidi o rozum!

Můj o sedm let starší bratranec Luboš byl po celý život nadšeným cestovatelem. Pamatuji si, že už během dospívání podnikal s kamarády všelijaké čundry i několikadenní dobrodružné výpravy. Když se pak po listopadu 1989 otevřely hranice, plně toho využíval.

Zůstal starým mládencem, takže se na nikoho nemusel ohlížet. Byl zkrátka svým vlastním pánem. Luboš si vydělával dost peněz a mohl si tedy dovolit jezdit i do různých vzdálenějších exotických oblastí.

Občas jsme se o něho docela báli, protože zamířil i na skutečně nebezpečná místa. Pokaždé se však bez problémů vrátil.

Z cest vozil domů suvenýry

Z každé své cesty přivezl Luboš domů spoustu suvenýrů. Některé si nechával na památku on sám, jiné rozdával příbuzenstvu a kamarádům. Jednalo se o nejrůznější sošky, korálky, náramky a podobné šperky či jiné dárkové předměty.

Luboš byl neustále plný života a energie měl dostatek i v důchodovém věku. Pak se ale něco ošklivě změnilo. Po návratu z jednoho asijského státu se Luboš rychle a znatelně změnil. Začal se chovat nepředvídatelně.

Bál se lidí, míval halucinace, trpěl silnými migrénami, často odmítal se známými komunikovat. Dospělo to až do stadia, kdy téměř nevycházel z bytu.

Nečekaná smrt

Všichni jsme to připisovali jeho pokročilému věku, i když nikdy předtím se u něho žádné známky duševní choroby neprojevovaly. Události se pak ale bohužel vyvinuly nešťastným směrem. Měsíc po návratu z té osudné dovolené našli Luboše oběšeného. Byl to šok.

Nikdo neměl sebemenší tušení, proč dobrovolně ukončil svůj život. Jeho nečekaná smrt všechny hluboce zasáhla, včetně mě.

Podivnou loutku si vzala sestra

Po bratranci zůstala spousta věcí, včetně oněch suvenýrů z cest. Byla mezi nimi i zvláštní, tajemně vypadající loutka, kterou si přivezl právě z onoho posledního výletu do Asie.

Byla ze dřeva a měla podobu tanečníka s velkýma očima a zlatými náušnicemi v červeném kostýmku. Zaujala mě a chtěla jsem si ji vzít, ale předběhla mě moje mladší sestra Veronika.

Ta podobné zvláštnosti sbírala, proto jsem se s ní nijak nepřela a loutku jsem jí ponechala. V tu chvíli jsem ještě netušila, jak dobře jsem udělala.

Švagr si dělal starosti

Od Lubošova pohřbu neuplynulo ani čtrnáct dnů, když mi zavolal Aleš, můj švagr. Jeho hlas zněl velmi ustaraně. Líčil mi, jak se mu Veronika mění před očima. Připadalo mi to hodně podivné, protože moje sestra byla vždy silnou osobností.

Stejně jako bratranec Luboš, ani Veronika se nenechala jen tak něčím zlomit. Nyní to ale vypadalo, že se s ní děje něco podobného jako předtím s nešťastným Lubošem.

Málem jsem ji nepoznala

Veronika se uzavřela do sebe, povahově se úplně změnila. Z veselé ženské se stala tichá, smutná osoba. Když jsem ji o několik dní později navštívila, skoro jsem ji podle jejího chování nemohla poznat.

Vypadala jinak i fyzicky – hodně pohubla, pleť měla zašedlou a v očích měla podivné prázdno.

Skončila na psychiatrii

Během našeho rozhovoru mi Veronika sdělila, že se cítí divně a v noci nemůže spát. Připadala si, jako by ji někdo pronásledoval. Uprostřed povídání se náhle odmlčela a potom začala říkat úplné nesmysly.

Nevěřícně jsem na sestru hleděla a nechápala, co se s ní děje. Za další dva týdny ji musel švagr odvézt na psychiatrické vyšetření, protože Veronika už byla úplně mimo. Lékaři rozhodli, že nejlepším řešením bude dočasná ústavní léčba.

Začala jsem trpět vidinami

Využila jsem tak trochu příležitosti a od Aleše si půjčila onu loutku, kterou jsem sestře přenechala. Souvislost mezi duševním stavem bratrance i Veroniky a přítomností tajemné loutky jsem pochopila zanedlouho, když se i mně začaly dít podivné věci.

Vnímala jsem, že z loutky vychází záhadná negativní energie. Měla jsem několik zatmění před očima a úplných výpadků paměti. Začaly mě trápit deprese a úzkostné stavy. Měla jsem strach, kam až by to mohlo zajít, proto jsem se chtěla loutky co nejrychleji zbavit.

Řekla jsem o tom i Alešovi. Naštěstí to nepovažoval za hloupost a byl ochotný mi pomoci. Společně se švagrem jsme pak exotickou hračku odvezli za město a tam jsme ji zakopali hluboko do země.

Sestru jsem zachránila

Můj stav se zlepšil téměř okamžitě. Sestru Veroniku po třech týdnech propustili z léčebny a rovněž ona se začala rychle vracet k normálu. Loutku doma nijak nepostrádala. Až po několika měsících jsme jí s Alešem řekli o svém podezření, hraničícím s jistotou.

Veronika s tímto názorem souhlasila. Mrzelo nás jen to, že na nebezpečnou hračku doplatil bratranec Luboš. Já jen doufám, že tu prokletou loutku nikdo za městem nevykope a nestane se její další obětí.

Lucie B. (63), Sokolov

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.