Domů     Srdce říkalo, musíš ho mít, hlava radila, zapomeň
Srdce říkalo, musíš ho mít, hlava radila, zapomeň
3 minuty čtení

Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to bohužel pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc.

Seznámili jsme se na zábavě v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok života, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil.

Smutně jsem courala venku a dychtivě nahlížela do oken, když tu se jedno pootevřelo a vynořila se natažená ruka. „Pojď,“ pravil tajemný hlas, „pomůžu ti.“ Vyškrábala jsem se na římsu a skočila do sálu.

„Dík,“ pravila jsem chrabrému jinochovi, který mi umožnil proniknout dovnitř. Hned jsme si spolu zatancovali. Od té doby jsme byli s Milošem přátelé. Holky si myslely, že spolu chodíme. Ale my jsme spolu nechodili. Překážel nám v tom jeden delikátní problém.

Zapomeň na něj

Miloš byl menší než já. Řeknete možná, to je toho. Jenomže byla jiná doba a odchylky od normálu byly vnímány jako nežádoucí. Dneska je to fuk a lidi se naopak snaží na sebe upozornit výstřednostmi, tehdy jsme ale všichni drželi ústa a krok.

Kdybychom se na ulici bývali chytili za ruku, lidi by měli řeči, úplně to slyším. Prcku, koukej vyrůst. Hele, není to tvůj mladší bratříček? A tak všelijak podobně. V srdci mi klíčila láska a chystala se sílit a kvést, ale hlava radila, zapomeň. Lidi se nám budou chechtat.

Zmítala jsem se v pochybnostech. Milošovi to slušelo, i holky to říkaly. Měl krásné oči, husté hnědé vlasy a interesantní fotbalové nohy, tvarované do písmene O. Jen ta výška, to byl problém. Trápila jsem se. Opravdu přijdu o lásku z takových malicherných důvodů?

Žádné podpatky

Někdy v té době mi povídá starší ségra: „Hele, ségra, chodíš teda s tím Milošem, nebo nechodíš? Někdo říká, že ne, někdo že jo… Ráda bych se v tom konečně vyznala.“ Zabodla jsem oči do země a všechno poslušně vyklopila. Že ho miluju.

Ale že nemá patřičnou výšku a že se bojím, že se nám budou lidi smát. Rozesmála se na celou ulici. „Koukni, co máš na nohou,“ houkla. Podívala jsem se dolů. Obula jsem si jako pokaždé lodičky na podpatku. Byla jsem obuví na vysokých šteklech posedlá. Uhodila jsem se do své tupé hlavy:

„A jo. Vidíš. No nejsem já husa?“ Ségra se soucitně usmála. Pak jsme si s Milošem fakticky domluvili rande a já přišla ve cvičkách. A tak jsme byli rázem stejně vysocí. Abych nezapomněla, Milošovi bylo tehdy teprve šestnáct, a tak ještě o kousek povyrostl. Na svatebních fotkách už je o fous vyšší než já.

Libuše (69), Krnov

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud