Domů     Dělala jsem ze sebe hrozně nemocnou
Dělala jsem ze sebe hrozně nemocnou
3 minuty čtení

Hrála jsem komedii, abych na sebe upoutala pozornost a vzbudila lítost. A hlavně se vyhnula práci. V kolegyni Jindřišce jsem našla dokonalou oběť.

Už jako dítě jsem dokázala pěkně simulovat, abych se vyhnula svým povinnostem. Měla jsem na to talent. Pochopila jsem, že jen tak se mi dostane zasloužené pozornosti rodičů.

Posléze jsem se naučila manipulovat s city svých učitelů a poté i nadřízených v zaměstnání.

Rychle jsem pochopila, že si tak svůj život ulehčím. Uměla jsem dokonale zahrát záchvaty kašle i bolesti břicha. Slzy se mi kutálely po obličeji, jaké bolesti jsem měla, že ze mě byli všichni opravdu nešťastní. Vždycky mi uvěřili.

Musím najít oběť

Když jsem nastoupila do zaměstnání, najednou na mě dolehly různé povinnosti, termíny a uzávěrky. Musela jsem vykazovat výsledky a být osm hodin v kanceláři. Potřebovala jsem si nutně najít oběť, která by většinu práce za mě udělala. A pokud možno ráda.

Většina ze spolupracovníků se do mého plánu nehodila, někteří si dokonce hráli na úderníky. Ani šéf nezabíral na mé stavy migrén a nevolností. Pak ale přišla do naší firmy Jindřiška. Máma samoživitelka, která měla tři děti a moc to místo potřebovala.

Okamžitě jsem pochopila, že ona je ta slabina, kterou potřebuji. Hned jsem se s ní skamarádila. Pozvala jsem ji na kávičku po práci a vyslechla si všechna její trápení − dramatický rozvod s manželem, který ji využil už jako osmnáctiletou, a pak si našel jinou.

Chudinka. Dvakrát jsem jí pohlídala ty její děti, abych prokázala dobrou vůli, když si chtěla vyrazit po deseti letech do divadla a následně na třídní sraz. A to stačilo, aby přišla moje chvíle. Aby se mi Jindřiška odvděčila za moji laskavost a přátelství.

Ráda mi pomůže

Ten den jsem přišla do práce s dramatickým výrazem ve tváři, jak je mi strašně zle, a nebude to lepší, jestli by za mě neudělala závěrku v účetnictví.

Pak mi několikrát zahladila stopy pozdního příchodu do práce a nakonec jsem jí předala své píchačky, aby mi píchla ráno příchod a odpoledne odchod. Tak si chodím už několik let do práce, jak chci. A když nestíhám uzávěrku, Jindřiška vždycky pomůže. A ráda!

Marie (59), Praha

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let