Domů     Zjistila jsem, že milence nepotřebuji
Zjistila jsem, že milence nepotřebuji
3 minuty čtení

Kolegyně v práci do mě tak dlouho hučely, ať si najdu milence, až jsem sama o sobě začala pochybovat. A ctitel nebyl daleko…

Nikdy jsem nebyla zamilovaná do nikoho jiného, jenom do Romana. S výjimkou první lásky, to bylo na učňáku, žádný zázrak.

Ten kluk mluvil jen o skupině Katapult, a když mu byl uložen referát z českého jazyka na libovolné téma, vybral si k úžasu paní učitelky skupinu Katapult.

Měla jsem ji také ráda, ale jsou i jiná témata. Rozešli jsme se a od té doby pro mě existoval jen Roman. Zaráželo mě, že ženské v práci mluvívaly o milencích. Působilo to dojmem, jako bych byla nějaký vyvrženec, který nic takového nezná. Vrtalo mi to hlavou.

Jsem opožděná, když se milostným románkům vyhýbám? Ale byli jsme přece spokojená dvojice. Bořit to jen proto, aby bylo co vyprávět ženským v práci, mi připadalo hloupé. Pak se stala taková věc. Už je to spousta let, bylo mi sotva čtyřicet.

Kalamita

Děti měly jarní prázdniny, poslala jsem je k babičce s tím, že uklidím celý dům, protože v jejich přítomnosti uklízet nešlo, všechno hned znovu rozhrabaly. Byla sněhová kalamita, jako by se nahoře v oblacích roztrhla peřina, sněžilo už několikátý den.

Roman odjel v sobotu za rodiči, kteří naříkali, že na tu pohromu nemají sílu a potřebují pomoci s odklízením sněhu. „Přespím tam, uvidíme se ráno,“ zamumlal, dal mi pusu a pak už jsem viděla koncová světla vozu.

A nebyla jsem sama, kdo je viděl. Rázem přispěchal spolužák ze základky Mojmír. Bydlel v naší ulici a občas, nejčastěji po několika pivech, mi připomněl, že mě už od školy tajně miluje. „Co by tomu řekla tvoje žena, Mojmíre?“ namítala jsem.

Pokaždé jen mávl rukou. A teď jsem ho tu měla. „Stará lyžuje, vrátí se zítra,“ zářil. „Tak co, nabídneš mi něco? Rum?“ sondoval a už se hrnul do domu. Sněžilo tak, že nebylo vidět na krok. „Chtěla jsem uklízet, Mojmíre,“ vzdychla jsem.

Rychle ven

Vyhodit se nedal, naopak, choval se, jako by byl doma. Otevřel Romanův koňak, pustil televizi, potom i gramofon, a tvrdě usnul na gauči. Venku zuřila sněhová vánice.

Spalo se dobře, to je pravda, ale ráno se zjistilo, že se nedají otevřít dveře a skoro ani okna.

„Mojmíre,“ ječela jsem, „musíš se dostat rychle ven.“ Dům byl zasněžen až po okenice. Strkala jsem napůl ještě opilého spolužáka oknem do závějí, do nichž zapadl až po hlavu. Těžce se brodil zahradou.

„Kdo tady byl?“ divil se Roman, když přijel. „To já, zkouším, kolik je sněhu,“ hlesla jsem. „Ty máš ale nápady, že si aspoň v neděli nepospíš,“ poznamenal. Když jsem to vyprávěla ženským v práci, smály se:

„Mohlas mít konečně milence, a zas nic.“ Odpověděla jsem, že žádného nepotřebuji. Ničit si spokojený a láskyplný vztah něčím tak hloupým jako je nevěra, to zkrátka není nic pro mě.

Libuše (67), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka