Domů     Dcera svádí nelehký boj
Dcera svádí nelehký boj
2 minuty čtení

Jak já bych to vzala na sebe. Moje Hanička svádí ten nejtěžší boj v životě. Bojuje se zákeřnou nemocí.

A aby toho nebylo málo, manžel ji nechal ve štychu. Prostě odešel k jiné a Hanku nechal se dvěma dětmi samotnou. Můžete nadávat, ale svému dítěti stejně neulevíte. I když pomáháte sebevíc, to dítě to musí zvládnout.

A není to snadné dívat se na dceru, která přišla o prso a patrně ji čeká i druhá taková operace.

Můžu za to já?

Mám hrozný strach, ale nemluvím o tom. Když je ona silná, já musím být dvakrát tolik. Když se vám něco takového stane, uvažujete, jestli na tom nemáte lví podíl. Je pravda, že když jsem Hanku čekala, nebyla jsem v psychické pohodě. Můj muž nebyl ten pravý.

Šlo o cholerika, který na mě nebral moc ohledů. Tak si říkám, jestli jsem dceři nezadělala na potíže.

Nebyl to ten pravý

Petra Hanka poznala na jedné diskotéce. Byli zamilovaní, on se zdál jako férový chlap. Mají spolu dvě děti. Jenže až teď jsme si nějak uvědomili, že Petrovi vyhovoval Hančin servis. Dělala to s láskou. Vařila, uklízela, vymýšlela rodinný program.

Takže on neměl důvod se nějak snažit. Když onemocněla, ukázalo se, že to je na úkor jeho pohodlí.

Radši utekl

Bohužel Petra nenapadlo třeba uvařit, když viděl, že Hance není dobře. Až když mu řekla, šel něco koupit z fast foodu nebo děti odbyl pečivem a uzeninami. Dcera neměla sílu to řešit. Viděla ale, že nemá tu oporu, na kterou se může spolehnout.

Přesto byla ráda, že v domácnosti je partner. Bohužel Petr najednou chodil domů méně. Až se Hanka zeptala, co se stalo. A on se přiznal, že má jinou a chce se odstěhovat.

Je na to sama

Neměla sílu mu bránit. Probrečela spoustu nocí, jejímu zdraví to také nepomohlo. Kdoví, jestli by to odnesla dvě prsa, kdyby jí byl víc oporou. Radši nemyslet… Prognózy nejsou dobré, ale říkám si, že si Hanka v poslední době vytrpěla dost. Vlastně i v tom dětství, než jsme se s bývalým manželem rozešli.

Dana U. (65), Karlovy Vary

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která