Penzion byl sice trochu ponurý, ale zato na krásném místě. Přes den to byl balzám pro duši, po setmění ale horor.

Měla to být zasloužená dovolená u moře. Moc jsem se na ni těšila. S manželem Kamilem jsme se těšili, jak si budeme užívat volných chvilek, nasávat sluníčko a vysedávat po večerech v místních tavernách.

Všechny naše dosavadní dovolené se vždy vydařily, a tak jsme byli zvyklí na to, že tomu nebude jinak.

Počasí pod psa

Když jsme vyjížděli z Čech, bylo krásně, cesta ubíhala rychle a v pohodě. S dobrým pocitem jsme usnuli v Makedonii a těšili se na Řecko. Bylo pro nás nepříjemným překvapením, když jsme otevřeli oči a zjistili, jak zásadně se počasí změnilo.

Z autobusu jsme vystupovali do velké louže na silnici a s kufry přebíhali do restaurace.

Nemohla jsem usnout

Dovolená nezačala podle našich představ. Penzion, kde jsme byli ubytovaní, byl ponurý a obsluha zamlklá. Pokoj byl temný. Ten večer jsme strávili v restauraci, protože déšť neustával. Manžel toho vypil podstatně více než já, a tak rychle usnul.

Moje mysl byla ale ve střehu, jako by se něčeho obávala. Mozek se nechtěl nechat uspat. Necítila jsem se v bezpečí. A pak jsem si jí všimla.

Nade mnou se vznášela žena

V koutě pokoje stála žena v dlouhých černých šatech. Myslela jsem si, že to je stín nebo zrakový klam. Zavřela jsem tedy oči, a zase je otevřela. Žena, která ještě před vteřinou stála v rohu, se vznášela nade mnou.

Chtěla jsem křičet, pohnout se, ale byla jsem naprosto ztrnulá. V životě jsem nezažila tak děsivý pocit. Moje smysly vnímaly realitu, dokonce jsem slyšela hudbu a hovor ve vedlejším pokoji, zatímco tělo jakoby spalo.

Bezmocně jsem zírala na tu podivnou bytost, které jsem neviděla do obličeje. Přibližovala se ke mně a já dokonce slyšela, jak cosi šeptá. Nemohla jsem se nadechnout.

A najednou – navzdory všemu, co ten večer Kamil vypil, se manžel náhle posadil na posteli, prudce se mnou zatřásl a vytrhl mě z podivného transu.

Probudil ho zlý sen

Jak jsem mu byla vděčná! Přízrak se mi rozplynul před očima a já se mohla zase hýbat. Vyprávěla jsem manželovi, co se mi stalo, a on mi za to na oplátku vylíčil sen, co se zdál jemu. Figurovala jsem v něm já. Volala jsem o pomoc a propadala se do černé jámy, která připomínala hrob.

Pokoj její duši

Druhý den jsme se od personálu dozvěděli, že několik dní před našim příjezdem zemřela majiteli penzionu nečekaně žena. Bylo jí stěží čtyřicet let. To proto ten smutek a mlčenlivost. Zapálili jsme ve svém pokoji svíčku a za paní domu jsme se pomodlili.

Od té chvíle se duch už neukázal. Počasí se další den umoudřilo a my si užívali dovolenou podle našich představ.

Kateřina J. (70), Rožnov pod Radhoštěm