Domů     Nezvládnu přítelovu dceru!
Nezvládnu přítelovu dceru!
4 minuty čtení

Když jsem si našla konečně chlapa, se kterým mě zase začal bavit život, netušila jsem, jaká překážka bude jeho malá dcera!

Našla jsem si přítele, který byl naprosto dokonalý a sedli jsme si od prvního dne. Je jako můj nejlepší přítel a sdílí se mnou nejen pohled na život, ale i některé bláznivé koníčky. Jen tedy přítelova dcera je problémem.

Společná vášeň

Když jsem se zamilovala do Jáchyma, nebyli jsme už nejmladší. Až po čase mi prozradil, že má dceru. „Karin žije s mámou a náš rozvod moc dobře nezvládala,“ svěřil se mi. Já ani netušila, že má dítě! Vlastně o minulosti nikdy nemluvil.

Měli jsme společné záliby a díky nim i společné plány do budoucna, a snad proto, že jsem bezdětná, jsem automaticky předpokládala, že je na tom stejně. Rádi spolu cestujeme a milujeme adrenalinový sport.

Rádi jsme aktivní

Také spolu rádi chodíme do přírody. Prostě super přírodní člověk s úžasným srdcem, a ještě k tomu tak krásný. Když se mi tedy konečně Jáchym svěřil s tím, že má dceru, zůstala jsem jako opařená a chvíli jsem nevěděla, co si o tom mám myslet.

Řekl mi, že si myslel, že je do své ex zamilovaný, tak si Danu vzal, když čekala dítě. Teprve časem přišel na to, že nemají vůbec nic společného a že to byl velký omyl.

Snažil se kvůli dceři

Dítě už ale bylo na světě a nedalo se nic dělat. Snažil se v tom manželství vydržet, ale nešlo to, neměli žádné společné koníčky ani plány. Každý si žili po svém a nebylo nic, co by je spojovalo krom dcery.

Když se rozhodl pro rozvod, byla Karin v pubertě a rozchod snášela moc špatně. Když se od nich Jáchym odstěhoval, pořád doufala, že je to jen na chvíli. Čas ale plynul a jeho vztah s matkou dcery se neměnil.

Spíše si oba uvědomili, že je konečně mezi nimi větší klid a dokážou se shodnout na mnoha věcech i ohledně výchovy. Rozhodně si nedělali naschvály. Pro Karin to ale byla tvrdá rána, protože na tátovi visela.

Udělala příšernou scénu

Když začal randit se mnou, bál se jí i mně cokoliv říci. Když to se mnou konečně probral, domluvili jsme se, že se nezávazně potkáme. A první setkání bylo příšerné!

Karin mě napřed ani nepozdravila, pak mluvila jen na otce, a nakonec předvedla hysterický záchvat, kdy na mě začala řvát: „Rozbila jsi mi celý můj svět a ukradla jsi mi tátu, ty zlodějko!“ Že chce, ať se tatínek vrátí k mamince, že nechce žádnou tetu.

Nakonec utekla, takže Jáchym běžel za ní, aby ji chytil, upokojil a odvezl domů. Myslela jsem si, že se to časem zlepší. Kupovala jsem jí dárečky a plánovala jsem společné výlety. K těm ale nikdy nedošlo. Karin vždy onemocněla nebo se musela učit!

Dovolená za trest

Prostě se ke mně stále chová nenávistně a má v hlavě, že musí tatínka dostat zpátky k mámě. Jsem z toho vyčerpaná a připadám si jako vetřelec. Přitom jsem jejich vztah nerozbila a za nic nemůžu.

Někdy mám pocit, že by bylo lepší, kdybych si našla bezdětného partnera. Do Jáchyma jsem ale zamilovaná. Je mi z toho všeho mizerně. Nejhorší to bylo na společné dovolené. Odjeli jsme spolu na prodloužený víkend a domluvili se, že vezmeme i Karin.

Stále jsem doufala, že čím bude starší, tím lépe začne chápat, o čem život je. To jsem ale netušila, jak zraněné může být domněle opuštěné srdce dcery a jak drsného chování je schopná.

Asi to nezvládnu

Poté, co jsme se ubytovali, jsme šli na oběd do restaurace. Přítelova dcera si dala, nevím proč, nohy na stůl. Bylo to nevhodné, tak jsem ji slušně poprosila:

„Můžeš si, prosím, sednout normálně?“ Následoval hrozný křik a scéna, že nejsem její máma a že jí nebudu nic přikazovat. Křičela na mě, že mě nesnáší a že nechce, abych tam s ní a s tátou byla. Celá restaurace se na mě koukala, jako bych to dítě týrala.

Tohle byla poslední kapka, co jsem mohla vydržet. Odešla jsem do pokoje a zbytek volna bylo dusno. Neužil si to nikdo z nás a ke konci pobytu jsem řekla Jáchymovi, že potřebuji čas pro sebe. Od té doby mi stále volá, ale já se bojím s ním scházet. Nevím, co bude dál.

Helena H. (54), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která