Domů     Dárky pod stromeček nám zachránil dobrý skutek
Dárky pod stromeček nám zachránil dobrý skutek
3 minuty čtení

Takovou finanční krizi jsme už nikdy poté nezažili. Já i můj manžel jsme byli najednou bez práce a k tomu se blížily vánoční svátky. Děti se na ně moc těšily!

Vždycky to nějak šlo, ale od doby, co jsem byla na druhé mateřské, nastala v naší rodině krize. Ať jsem se snažila sebevíc, finančně jsme nevycházeli. Občas jsme si museli i půjčit. A pak, když bylo druhému dítěti sedm měsíců, přišel manžel o práci.

Rodina nás v té chvíli ale nepodržela. Jakmile jsem za někým přišla s prosbou o půjčku, řekl mi, že neumím hospodařit, nebo že má sám finanční problémy, ačkoli to pravda nebyla. Manžel se styděl za to, do jaké situace se dostal.

Před známými tedy raději tvrdil, že je všechno v pořádku, máme se dobře. Blížily se Vánoce. Jak jsme se na ně jindy těšili, tentokrát jsme slyšeli s kaž­dým dalším dnem odbíjet umíráček.

Na vánoční dárky jsem neměla, tenhle měsíc jsme netušili, ani jak zaplatíme nájem.

Poslední padesátka

Kráčela jsem s dětmi po náměstí a bylo mi do breku z naší zoufalé situace. Vtom k nám přitančil jakýsi pán a loudil příspěvek na nějakou charitu a ať mu dám naši adresu, že můžeme něco vyhrát.

Můj pětiletý Jiřík s ním zavedl hovor a vyloudil ze mě posledních 50 korun, co jsem měla v peněžence. No co, třeba se na nás štěstí usměje a vážně vyhrajeme, řekla jsem si. Manžel si doma rval vlasy, když slyšel, jak jsem byla naivní.

Za týden mi ale přišla domů obálka a v ní čtyři vstupenky na nějakou akci pro děti… Ten den se mi nikam nechtělo, ale Jiřík si dobře pamatoval, že jsme vyhráli nějaké lístky a musíme určitě jít − já, táta, on a malý bráška.

Nezbylo nám, než sednout na autobus a vydat se do Prahy. A nelitovali jsme. Program o čertech byl skvělý. Dětem se ta taškařice líbila. Na závěr akce bylo velké slosování. Některé ze vstupenek totiž byly výherní.

Vyhráváme

Manžel už chtěl jít domů, prý stejně nic nevyhrajeme a alespoň stihneme dřívější autobus. Jiřík ale trval na tom, že chce losování vidět a vyhrát. Ta jeho dětská naivita je krásná, říkala jsem si, když vtom vedle mě manžel nadšeně vyskočil.

Dva naše lístky opravdu vyhrály! Dostali jsme dva poukazy do hračkářství, za které jsme synům mohli nakoupit krásné vánoční dárky. Naše Vánoce byly zachráněny, a nejen ony.

Na té dětské akci se můj muž seznámil s jedním s organizátorů, který mu nabídl práci v jeho podniku. Manžel začal vydělávat a díky tomu jsme se brzy z tíživé situace konečně dostali.

Hana (55), Kladno

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let