Domů     Moje máma cítila, že jsem ve smrtelném nebezpečí
Moje máma cítila, že jsem ve smrtelném nebezpečí
3 minuty čtení

Byla to jen taková hloupá hra, která mě mohla stát život. Naštěstí mě maminka našla včas a zachránila.

Dětství jsem měla krásné. Většinou jsme s bratranci trávili prázdniny a někdy i víkendy u babičky a dědečka na vesnici v jižních Čechách. Moc jsme si to užívali.

Babička byla švadlena, tak nám vždycky něco pěkného ušila nebo i upletla, zatímco děda byl truhlář.

Ve stodole měl úžasnou dílnu, kam jsme měli sice zakázáno chodit, o to více nás ale ta zapovězená místnost lákala. Byla plná různých skříní, stolků, židlí, ale také rakví. Atmosféra v místnosti byla tajemná až strašidelná.

Bylo tam neobvyklé, hrobové ticho, všude tam krásně vonělo dřevo. Tam se čas zastavil a my úplně zapomněli, jak dlouho tam jsme. Vyrušil nás většinou hlas babičky, která nás volala k jídlu.

Byla jsem v pasti

Vždycky jsme se hrozně lekli a přemýšleli, jak se z dílny dostat tak, aby si nás nevšimla. Našli jsme si cestičku po žebříku na seník a pak přes chlívek. Prarodiče nás asi nikdy neprokoukli. Byly opět prázdniny a všechno jako vždy.

Rodiče přivezli nejprve mě a den nato přijel strýc s bratranci Jendou a Vendou. Hned jsme si běželi hrát na schovávanou. Pikal Venda a já si říkala, že tentokrát mě nenajde. Schovám se do dílny a lehnu si tam do jedné z rakví, na nichž dědeček pracoval. Venda mě nemohl najít.

Nakonec ho ale napadlo vlézt do dílny a hledat tam. Když mě konečně našel, nenapadlo ho nic lepšího, než na mě přiklopit víko od rakve, aby se mi pomstil. A zlomyslně odešel. Začala jsem ječet, protože tam byla tma. Nemohla jsem ven. Zmocnila se mě hrůza a nemohla jsem pořádně dýchat.

Kamsi k nebi

Bylo to horší a horší. Už jsem ztrácela vědomí, jako ve snu jsem viděla maminku, jak se na mě dívá, volá mě, natahuje ruce. Kolem ní se linula zvláštní záře. Natáhla jsem k ní ruce a ona mě za ně chytla.

Spolu jsme se vznášely kamsi k nebi a já se cítila tak šťastná! Objímala jsem maminku a ona mě… Vtom se otevřelo víko rakve a nade mnou stála maminka. A netvářila se vůbec radostně. Byla vyděšená a naštvaná.

Jak posléze vyprávěla, intuice ji zvedla od stolu, kde s babičkou a dědou seděla, a táhla ji rovnou do dědečkovy dílny, kde naštěstí zaslechla mé přidušené, už skomírající volání. Rakev otevřela a mě tak zachránila.

Bratranci dostali nařezáno a já se od té doby dědečkově truhlářské dílně vyhýbala obloukem.

Jaroslava (58), Jindřichův Hradec

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.