Zamilovat se do přitažlivého profesora, a navíc získat i jeho lásku? To je sen nejedné studentky. Mě se to povedlo, ale zničila jsem si tím život!

Už na první přednášce, kterou vedl, jsem se nemohla pořádně soustředit na výklad. Náš profesor byl totiž nejen velice pohledný, ale také neskutečně šarmantní, inteligentní a vtipný. Byla jsem jím naprosto okouzlená.

Rozhodla jsem se, že tohoto chlapa musím mít. Nebyla jsem pochopitelně jediná, ale to mi vůbec nevadilo. Byla jsem rozhodnutá jít přes mrtvoly až ke svému cíli. Chodila jsem za ním tedy vytrvale na konzultační hodiny.

Netrvalo to dlouho a on přiznal, že mu je jasné, proč za ním pravidelně chodím. Je můj profesor a nemůže si dovolit profesně selhat. Mohli by ho za vztah se studentkou vyhodit ze školy. Proto se prý snažil zachovat vše pouze na oficiální úrovni.

Na chvíli se po téhle větě odmlčel: „Chtěl jsem se tomu moc ubránit, ale i mě k tobě něco táhne, nemohu na tebe přestat myslet a toužím po tobě!“ objal mě a něžně políbil na vlasy.

Byl to ten pravý

V tu chvíli jsem byla snad ta nejšťastnější holka pod sluncem. Dosáhla jsem svého! Začali jsme se scházet mimo školu. Milovala jsem každou vteřinu s ním a po našem prvním milování jsem měla pocit, že jsem opravdu potkala toho pravého.

Musím říct, že jsem si nikdy nemyslela, že zrovna já budu mít to štěstí a potkám někoho, s kým si budu tak moc rozumět. Někoho, s kým si budu moct povídat o věcech, co mě baví a zajímají, a navíc mě bude neskutečně přitahovat.

Prostě jsem se zamilovala až po uši. Jednou jsem ho chtěla překvapit před jeho bytem s koupenou večeří z našeho oblíbeného bistra. Ale k mému překvapení nešel domů sám. K mému panu Dokonalému se tulila nějaká blonďatá holka. Naštěstí byli tak zahledění jeden do druhého, že než si mě všimli, utekla jsem.

Nehnul ani brvou

Druhý den jsem zamířila plná vzteku přímo do jeho kabinetu. Když jsem na něj vykřičela, co jsem minulou noc viděla, on jen pokýval hlavou a ledově pronesl:

Nikdy jsem ti nic nesliboval!“ Na rovinu mi oznámil, že nejsem jediná studentka, se kterou „tráví“ čas a jestli jsem si to myslela, tak jsem pěkně naivní.

Sex se mnou je prý fajn, ale jedna mu prostě nestačí a na takové komedie hysterických holčiček nemá čas ani náladu. A tím se mnou definitivně skončil! V tu chvíli jako kdyby se ve mně probudila sopka.

Řekla jsem mu z plných plic, jak se mi hnusí a že už s ním nikdy nechci nic mít.

Musela jsem to přetrpět

Napřed jsem přemítala, že bych ho za vztahy se studentkami natřela, ale nesebrala jsem odvahu. Chtěla jsem už jen dodělat předmět který vyučoval a už ho nikdy vidět. A on mě od té chvíle ignorovala a hodně dobře předstíral, že se neznáme.

Na zbytku jeho přednášek jsem buď seděla v lavici, co nejdál od něj anebo měla zápisky od spolužáků, abych ho vůbec nemusela vidět. Trpěla jsem. Zápočet i zkouška byly naštěstí písemné, tak jsem s ním nemusela už nikdy víc mluvit a trávit čas v jedné místnosti.

Zůstala jsem sama

I teď po letech, když vzpomínám na svoji první a vlastně jedinou lásku, mám bytostný pocit, že nám bylo souzeno se potkat. Lepšího chlapa jsem pak už nikdy nepotkala.

Doteď cítím ten pocit, že lepšího chlapa nad něj není a vzpomenu si na ten pocit úplného štěstí a pobláznění.

Pak si ale představím všechny ty studentky, které mu nejspíš prošly postelí a to, jak jsem mu nestála ani za jediný omluvný telefonát nebo hloupou smsku a všechna ta nostalgie je pryč.

Zůstal jen pocit zklamané důvěry a zhrzené lásky, který mi už nikdy víc nedovolil otevřít své srdce a zamilovat se. Stala se ze mě „stará panna“, která zanevřela na chlapy.

Zuzana T. (58), Brno