Lékaři nade mnou zlomili hůl. Nedokázala jsem si představit, co si manžel počne s dětmi sám. Moje modlitby vyslyšela žena z obrazu.

Nikdo si nikdy nemůže být svým zdravím stoprocentně jistý. I když se o sebe staráte, dbáte na zdravou životosprávu a pravidelně sportujete.

Já jsem celý život trávila mnoho času na čerstvém vzduchu, snažila jsem se jíst zdravě, nepila jsem alkohol ani jsem nekouřila, nezanedbávala jsem preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Život mě bavil

Vždycky jsem byla plná optimismu a říkala jsem si, že jsem odolná, nemoci se na mě nelepí a že se jistě dožiji nejen věku, kdy děti opustí rodinné hnízdo, ale také že se budu radovat ze svých vnuků.

Děsivá prognóza

Náhlá nemoc, která přišla krátce po mých padesátých narozeninách, mě proto velmi zaskočila. Dlouho jsem nemohla uvěřit děsivé prognóze a stále jsem věřila a doufala, že to nebude tak hrozné, jak lékaři tvrdili. Opak byl ale bohužel pravdou.

Všechno na mě dolehlo až později. Nemoc začala rychle postupovat a léky na tišení bolesti moc nepomáhaly.

Bolesti byly stále větší

Přes den jsem se snažila dělat, že je mi celkem dobře, a potíže jsem překonávala, abych netrápila své blízké, aby hlavně děti nic nepoznaly, ale noci byly velmi kruté.

Nemohla jsem spát, celé hodiny jsem proseděla v křesle v obývacím pokoji a přemýšlela jsem o životě. Tak jsem občas upadla do stavu polospánku.

Ve snu mě navštívila žena

V tomto chvilkovém stavu se najednou přede mnou objevila žena v nádherných historických šatech. Pohladila mě něžně po vlasech a řekla, abych neztrácela naději. Že silná víra dokáže někdy zázraky.

Ona sama prý byla také hodně nemocná a stejně bezradná, jako jsem já, a tak prosila boha o pomoc, a ten ji nakonec vyslyšel.

Hledala jsem na internetu

V mém snu mě pak vedla k jakési kapličce se studánkou. To místo mi bylo povědomé a cítila jsem se tam velmi příjemně. Probudila jsem se krátce po půl osmé ráno.

Manžel i děti už byli na cestě do školy a do práce, takže jsem měla čas o svém snu více popřemýšlet. Uvařila jsem si kávu a sedla jsem si k počítači. Začala jsem hledat v okolí ono místo ze snu, až jsem ho nakonec našla. Byly to malé lázně nedaleko Kostelce nad Orlicí.

Příběh v kronice

Pustila jsem se do čtení historie onoho města. Co jsem se dočetla, mě naprosto fascinovalo. V tomto kraji žila kdysi dávno jistá hraběnka, která těžce onemocněla, takže nebyla schopna ani chůze.

Dávala se nosit na nejrůznější místa ve městě i v okolí a čerpala z nich energii k životu. Jednou ji služebnictvo zaneslo pod lipovou stráň nad řekou. Hraběnka v lenošce usnula, ve snu ji navštívila jakási žena v bílém, ukázala na nedaleký pramen a pravila:

„Tuto vodu pij! Umývej se jí a uzdravíš se!“

Pramen skutečně objevili

Sluhové opravdu našli v těch místech, které hraběnka po probuzení označila, ke svému překvapení pramen. Hraběnka vodu pila a koupala se v ní, jak jí paní ze snu poradila, a opravdu se jí v brzké době velmi ulevilo.

Z vděčnosti pak dala u pramene postavit kapli Navštívení Panny Marie a vedle malé lázně. Kaple se dochovala do našich časů a po její levé straně studna skutečně existuje.

Víra mě uzdravila

Ten příběh mě velice zaujal a uvěřila jsem mu. Koneckonců jsem ve svém stavu už neměla co ztratit. Chytila jsem se té naděje na vyléčení, vsadila jsem na zázračnou studánku a pustila se do boje se zákeřnou nemocí po svém.

Nevím, jestli to bylo skutečně mou vírou v dobrý konec, nebo voda opravdu zázračně léčila, ale nakonec jsem se ze svých zdravotních problémů dostala. Nejsem sice zdravá tak jako dříve, ta nejhorší prognóza lékařů se ale nenaplnila.

Jsem soběstačná, nejsem na nikom závislá a dokážu se postarat i o svoje nejmilejší.

Pravidelně provádím očistné rituály

O energických místech jsem si toho pak přečetla mnohem více.

Tak jsem se mimo jiné dozvěděla, že léčivé studánky byly vždy znakem místa, které mělo na lidský organismus příznivý vliv, a naopak studánky s takzvanou mrtvou vodou se nacházely zásadně v místech pro člověka škodlivých.

Léčivá je tedy nejen tato studánka, kam pravidelně jezdím, ale vhodné k procházkám je celé její okolí. I když na mě někdy lidé hledí jako na blázna, provádím v těchto místech pravidelně očistné rituály, které mají největší účinek zejména během úplňku. Podpořím je vždy půstem a pitným režimem.

Užívám si každý den

Od mé děsivé diagnózy uplynulo již více než deset let. Dnes se už cítím dobře a věřím tomu, že své zdravotní problémy zažehnám úplně, i když ne úplně běžným způsobem.

Někomu to celé může připadat bláznivé a hloupé, ale já jsem přesvědčena o tom, že jen díky onomu pramenu se moje zdraví tak moc zlepšilo a já se ještě můžu radovat ze života a být po boku svého milovaného manžela a dětí.

Simona K. (62), Hradec Králové