Domů     Jak jsem pochopil, že strach má velké oči
Jak jsem pochopil, že strach má velké oči
3 minuty čtení

Byl jsem zabraný do psaní své nové detektivky, když jsem najednou cítil, jak mi kdosi stojí za zády. Ve dveřích se objevila postava, která vypadala jako vrah z mého příběhu.

Ten nepříjemný pocit ve mně zčistajasna rezonoval a donutil mě k pohybu, pod kterým zasténalo mé otáčející se křeslo. Byl to podivný pocit. Jako by se mě na zádech dotýkala něčí ruka. Nikdy předtím, se mi nic podobného nestalo.

Psal jsem vždy bez přestávky celou hodinu, někdy i dvě. Pokaždé se v mých detektivních, strašidelných příbězích odehrávalo něco, co žilo svým vlastním životem, ovšem jen v imaginárním světě. Nyní jako bych se já sám ocitl ve světě tajemna.

Nikdo tam nebyl

Cloumal mnou strach, když jsem se otáčel přes rameno. Pochopitelně, že nikdo za mnou nestál! Zato se mi můj vlastní strach stal inspirací pro další řádky chystané detektivky.

Mé prsty se o závod rozeběhly po klávesnici. Hnal jsem příběh dál dopředu a těšil se na závěrečnou část knihy. Do konce mi ale zbývalo ještě několik kapitol. Vrahem v mém příběhu byl vysoký, hubený muž v zeleném pršiplášti, který na něm visel jako na ramínku.

Postava vraha držela v ruce starobylý papírový kufr, oblepený cílovými exotickými destinacemi. Voda z pláště kapala jako netěsnící vodovodní kohoutek…

Jako v křeči

Moje fantazie pracovala na plné obrátky. V tom mě opět pohltil strach. Ten nepříjemný pocit, že za mnou někdo stojí, se opakoval. A nabýval na intenzitě. Píchlo mě u srdce a přišly na mě až mrákoty.

Rychle jsem se ohlédl. Za mnou byly jen dveře, pootevřené na chodbu a pak zasklená sbírka lastur. Nikde nikdo! Nemohl jsem se už ale soustředit na práci. Věty, které jsem vymýšlel, byly plytké a bez nápadu. Venku lilo jako z konve.

Usedl jsem a položil prsty na klávesnici. Nerozeběhly se jako vždy, zůstaly znehybnělé jako v křeči. Cítil jsem, že v pokoji nejsem sám, nikde jsem ale nikoho neviděl. Nikdo se neozýval. Otáčel jsem se na konci kaž­dého odstavce!

Postava ve dveřích

Práskly dveře průvanem a já se znovu otočil do chodby. Málem jsem vykřikl. Na prahu mé pracovny stála lidská bytost. Z masa a kostí. Ta postava měla na sobě pršiplášť zelené barvy. Přes hlavu kapuci, ze které svítily dvě unavené oči.

Z jejího obleku kapala voda, kterou se pokusila ze sebe setřást. V ruce držela starý papírový kufr. Krve by se ve mně nedořezal. Jako by postava vraha vystoupila z mé detektivky a teď tu stála přede mnou. Těch několik málo vteřin, než promluvila, trvalo jako celá věčnost.

„Venku je hrozný slejvák!“ prohodila a já už teď jasně viděl, že přede mnou stojí moje manželka. Vracela se z návštěvy od kamarádky. Cítil jsem, jak mě strach opouští a znova se mi vrací klid. Pousmál jsem se. Strach má někdy vážně velké oči!

Petr (57), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může