Domů     Kvůli nemoci jsem musela odmítnout lásku
Kvůli nemoci jsem musela odmítnout lásku
3 minuty čtení

Moc času mi už nezbývá. Proč jsem potkala toho úžasného muže až teď? Bráním se vztahu i svým citům, aby mým odchodem Jan netrpěl.

Do svých šestnácti jsem vyrůstala v rodině, kde sice nebyla finanční nouze, ale lásku byste tam nenašli. Matka byla alkoholička a otec bezpáteřní podnikatel a taky násilník, který nešel pro ránu daleko.

Můj starší bratr mě vždycky chránil, když měl otec jeden ze svých výbuchů vzteku.

Jenže když mi bylo osm let, můj milovaný bráška tragicky zemřel. Jeho smrt byla spouštěčem mámina alkoholismu. Otec se na nás nakonec vykašlal. Odešel k rodině své matky, a tam začal nový život.

Konečně se mi daří

Povedlo se mi vystudovat průmyslovku, přitom jsem dřela na brigádách a šetřila jako blázen. Jedla jsem suchý chleba a pila obyčejnou vodu. Díky našetřeným penězům jsem odjela do Německa. Začátky tam byly těžké.

Díky své zatvrzelosti a přátelům, které jsem našla, jsem si nakonec založila firmu, která celkem prosperovala. Dostihly mě ale dluhy rodičů, které jsem musela platit. Naštěstí jsem vše zvládla a vrátila se domů.

V Čechách jsem získala místo u jedné významné společnosti, pomohly mi zkušenosti z Německa a znalost němčiny. V té době jsem potkala Jana. Měla jsem najednou pocit, že se mi všechno daří. Že všechno zlé je za mnou.

Krutý verdikt

Jenže všechno bylo jinak. Před rokem mi diagnostikovali závažnou nemoc. Rozhodla jsem se, že se té nemoci nepoddám, že těch pět až šest let, co mi lékaři dávají, prožiju co nejintenzivněji. Chtěla jsem, aby můj kamarád Jan věděl jako první, co mě potkalo.

Zareagoval tak, že bude při mně stát. Má mě prý upřímně rád. Já se ale držím zpátky. Nikdy mezi námi k ničemu nedošlo. Sem tam pohledy do očí, jen polibky, nic víc. Cítím sice, že ho také miluji, ale na jeho vyznání jsem zareagovala odmítavě. Přece ho nemohu k sobě připoutat!

Nechci, aby se vázal na někoho, kdo ho během krátké doby opustí. Mé odmítnutí ho moc ranilo, ale naštěstí mě neopustil. Těším se na každou chvilku s ním. Kdyby jen věděl, jak moc ho miluji, nikdy mu to ale neřeknu. Bylo by to ode mě sobecké. Je to nejúžasnější muž mého života, zaslouží si být šťastný!

Pavla (52), Bruntál

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud