Domů     Duše utopené dívky mě budila křikem
Duše utopené dívky mě budila křikem
3 minuty čtení

Pronajala jsem si chatu u rybníka a těšila se, že na pár dní vypnu. Noc co noc jsem ale zažívala nepříjemné chvilky.

Měla jsem za sebou poměrně hodně náročné pracovní pololetí, proto jsem si potřebovala pořádně odpočinout. Když se jednomu známému nečekaně uvolnila chata, kterou pronajímal přímo u rybníka, nezaváhala jsem ani na vteřinu. Bylo to ideální místo pro meditaci. Alespoň to jsem si myslela.

Oáza klidu

Přijela jsem na chatu v pátek odpoledne. Vybalila jsem si věci a pak jsem si udělala čaj, posadila se k rybníku a nasávala vůni přírody.

V duchu jsem znovu děkovala kamarádovi, který mi poskytl chatu k pronájmu alespoň na pár dní. Místo vypadalo idylicky a ideálně pro moje účely. Potřebovala jsem relaxovat.

Volání o pomoc

K večeru jsem s knihou v ruce poslouchala cvrčky, když se na hladině náhle objevilo několik vzduchových bublinek. Pod vodou se vzápětí ozval podivný zvuk.

Myslela jsem si, že jde o velkou rybu, takže jsem tomu nevěnovala moc pozornost a šla jsem si brzy lehnout. Uprostřed noci mě ale vzbudil křik. „Pomoc!“ slyšela jsem zřetelný hlas, šplouchání vody a lapání po dechu.

Hladina rybníka byla klidná

Vyběhla jsem v noční košili před chatu až na molo. Měla jsem výhled na celý rybník. Hladina se odrážela v měsíčním světle jako zrcadlo. Po hluku nebo jakémkoliv pohybu nebylo ani památky. Muselo se mi to zdát.

Následující den jsem si udělala výlet do lesa na místní rozhlednu a vracela se do chaty kolem rybníka. Nebe se zatáhlo a do vody se začaly snášet dešťové kapky. Podívala jsem se dolů, voda byla překvapivě průzračná.

Pod vodními travinami jsem zahlédla pár očí, dívaly se přímo na mě, jako by volaly o pomoc.

Ozvěny neštěstí

Utíkala jsem do chaty a volala kamarádovi, který ji vlastnil. Ozval se mi zpátky až pozdě večer a já mu všechno vyprávěla. Nechtěl mě prý strašit, v rybníku se kdysi někdo utopil, je to prý už bezmála sedmdesát let.

Nikdo kromě mě však v noci volání o pomoc neslyšel. Odmalička jsem měla radar na místa, kde se stalo neštěstí. Nepřekvapilo mě tedy, že ducha nebo ozvěny tragédie vnímám právě já.

Další noc mě opět vzbudil hluk, ale já si tentokrát pustila rádio a nevystrčila nos z chaty. Druhý den mě napadlo natrhat luční kvítí, uplést z něj věneček a poslat ho po vodě. „Vím o tobě, dopřej mi klid a já ho dopřeji tobě,“ zašeptala jsem potichu. Poté už jsem žádnou další noc žádný křik neslyšela.

Snad už má její duše klid

Po návratu domů mi to nedalo a začala jsem pátrat, kdo byl ten nešťastník pod hladinou. Našla jsem v místní knihovně dokonce i novinový článek s obrázkem ubohé dívky, která měla na hlavě věneček z pampelišek. Doufám, že už její duše došla kliku.

Ivana B. (51), Žďár nad Sázavou

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.