Můj manžel nepatřil nikdy mezi věrné muže. Dlouho jsem se tím trápila, až jsem mu začala nevěru oplácet. Sice o tom stále neví, ale já se od té doby cítím mnohem lépe.
Po šestnácti letech manželství jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný. Zahýbal mi od samého začátku, věděli to všichni, jen já asi měla na očích klapky. Dokonce i moje matka si neodpustila několik ironických poznámek.
Až jsem se o tom musela přesvědčit na vlastní oči. Přistihla jsem ho s tou ženskou v našem zahradním domku. Nejhorší na tom bylo, že to táhl s naší sousedkou. Měla hroznou pověst, žádné vzdělání, seděla doma s dětmi a její manžel byl posunovač na dráze.
Byla jsem v šoku. Místo abych na ně vzala hrábě, které stály opřené hned vedle, tak jsem upadla na zadek do svých hortenzií a brečela jako želva. Pak jsem běžela do kuchyně a psala žádost o rozvod.
Ten mi nakonec manžel rozmluvil, přišel s náručí plnou omluv a já mu na to skočila. Trápila jsem se ale hrozně. Kamarádka do mě hučela, ať si najdu milence. To mi prý pomůže. Jí to taky pomohlo.
Můj lhář
Dlouho jsem přemýšlela o našem manželství a teprve zpětně mi to všechno docházelo. Vzali jsme se před lety, protože jsme museli. Narodil se nám krásný chlapeček. Tři roky doma utekly jako voda a já se těšila do práce.
Zaměstnání jsem si ale moc neužila, Jozífek byl věčně nemocný a já s ním doma. Jednoho dne jsem začala mít podezření, že je manžel nějak moc často v práci do noci. Když jsem se ho tehdy zeptala napřímo, bránil se jako před soudem.
Prý maká jako kůň, aby nás uživil a já jsem ještě nevděčná a podezírám ho. Nakonec jsem se omlouvala já jemu. Všechny své avantýry dokázal zamést pod koberec, ve lži byl mistr, uměl v tom chodit.
Budeme si kvit?
A teď to bylo potvrzené, jsem podváděná chuděra a všichni už to dávno vědí. Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím více jsem si říkala, že je třeba nějaká vina i na mé straně. Kamarádka, která měla stejnou zkušenost, mi řekla, že rozvést se umí každý blbec.
„Vždyť kdo je dneska věrný?“ pronesla bez emocí. Znovu mi zopakovala, ať manželovi nasadím parohy a budeme si kvit. Přišlo mi to šílené a taky nechutné. Nejspíš ale ze mě vyzařovala nějaká zvláštní energie, protože se najednou začal kolem mě točit kolega.
Nějak vycítil příležitost, z dálky se na mě usmíval a pozval mě na dvojku po práci. Pravdu jsem mu neřekla, jen jsem se svěřila, že mi to doma neklape.
Byla jsem asi zmanipulovaná pomstychtivou kamarádkou, která svému manželovi zahýbala už několik let, a toužila mít chápající spolupachatelku. A tak se ze mě a kolegy stali tajní milenci.
Sladká pomsta
Šlo to hrozně rychle, ale bylo to moc fajn. Mnohem hezší než s mým mužem. Navíc jsem najednou cítila zadostiučinění, že jsem se manželovi pomstila. Konečně! Nejdříve jsem se styděla, ale s milencem jsem se scházela dál. Byl rozvedený, mohli jsme chodit k němu.
Do ničeho mě netlačil a já s ním byla a jsem šťastná. Náš vztah trvá dodnes – už léta. Nemiluji ho, ale je mi s ním krásně, s ním zapomenu na manželovy lži, kterými mě stále krmí.
Jana (52), Jihlava
