Těšili jsme se na krásné chvíle u moře. Vyrazili jsme celá rodina, včetně staré maminky. Netušili jsme, jak dramatické chvilky tam zažijeme.

Před pár lety jsem vzala na dovolenou celou rodinku. Kromě manžela a synů Jirky a Pe­tra také svou starou maminku a bratra s sedmiletou dcerkou. Chtěla jsem jim ukázat své milované Řecko a ostrov, který jsem si oblíbila ze všech nejvíce – Zakynthos.

Nejvíce ze všeho jsem se těšila na plavbu lodí. Vše probíhalo podle plánu, loď zakotvila v zátoce u nádherné pláže, která byla v těch místech přístupná jen z moře. Lodičkami nás dopravili na břeh.

Tohle jsem nečekala

Zatímco mužská část rodiny šla na obhlídku podél pobřeží, my holky tří generací jsme se koupaly v blankytně průzračné vodě.

Najednou se však, zničehonic, klidná hladina zvedla do více než metrových vln a v jediném okamžiku se kýčovitá pohádka změnila v boj o život.

Ještě teď cítím písek mezi zuby. Nezvladatelný živel zmítal našimi těly a znovu a znovu nás tlačil ke dnu. Přestože jsme předtím normálně dosáhly na dno a byly asi pět metrů od břehu, nemo­hly jsme se k němu najednou dostat.

Byly to nejděsivější vteřiny mého života. Ani o pomoc se nedalo volat. Moje neteř Eliška dodnes všude vypráví, jak jsem ji zachránila. Jakmile ji rotující vlna vynesla nahoru, podařilo se mi ji zachytit a odnést na mělčinu.

Nikdo nic neviděl?

Mamince se podařilo doslova s odřenýma ušima, bradou a nosem a tváří od písku vylézt na břeh. Všechno to trvalo jen několik málo minut, ale takovou hrůzu, bezmoc a strach jsem nikdy v životě nezažila.

Všechny tři jsme poté seděly na břehu, brečely a s údivem pozorovaly, že si nás vlastně vůbec nikdo nevšiml, že jsme tam klidně mohly zůstat… Moře se během chvilky zase zklidnilo a tvářilo se, jako by se nic nestalo.

Co to tehdy bylo za vlnobití a kde se tak zčistajasna vzalo, dodnes nevíme. Ale my tři z toho máme trauma na celý život. Raději jezdíme na dovolenou po Čechách. Moře je prostě nevyzpytatelný živel!

Helena (61), Plzeň