Domů     Jak jsem si to uměla v práci dobře zařídit
Jak jsem si to uměla v práci dobře zařídit
3 minuty čtení

I když jsem své práci vůbec nerozuměla, cítila jsem se jako princezna. Všichni skákali, jak jsem pískala, a já nemusela na nic sáhnout.

Když jsem do té práce nastupovala, měla jsem už tříletého synka. Manžel totiž přišel s tím, že mi našel novou práci, skákala jsem radostí. Vůbec se ale nejednalo o práci v oboru, který jsem vystudovala.

V té firmě se opravovaly motory a různé další přístroje. Nedovedla jsem si představit, co tam já budu dělat. Snad nějaké papírování? Jakmile jsem podepsala pracovní smlouvu a zjistila, že název mé pozice zní navíječka elektromotorů, zděsila jsem se.

Provozní mne uvedla do nového pracovního kolektivu − plného mužů. Takové přivítání jsem nečekala! Ve dveřích dílny stáli noví kolegové s kyticí. „Pánové si vás budou hýčkat,“ řekla provozní.

Noví kolegové nadšeně přikyvovali s tím, že jsou rádi, že konečně mají v kolektivu i nějakou ženu. Vyfasovala jsem montérky, pracovní boty a ochranné rukavice.

Smích přešel

Byla jsem rozpačitá, ale kluci, jak jsem je po pár týdnech začala označovat, byli fajn kolegové. Snažili se mě naučit, jak převíjet malé motůrky, vyměňovat ložiska a vypisovat opravenky. Byla to vlastně docela zábava, v kolektivu nebyla nouze o legraci.

Zejména Franta nezkazil žádnou legraci. Jenže tenkrát přestřelil. U dílny byla jen jedna šatna, kde se všichni převlékali.

Abych měla alespoň nějaké soukromí, vyrobili mi kluci z plátna a nějakých železných tyčí improvizovanou převlékárnu, kde jsem se vždy před šichtou oblékala do montérek.

Stejně tak, jako to ráno. Zrovna jsem si sundávala kalhoty, když jsem uslyšela potutelné chechtání. Ten bídák Franta napnul na plátno mé provizorní šatny lanko a nenápadně roztáhl zataženou látku tak, že jsem zůstala na odiv všem pánům jen ve spodním prádle.

„Vy jste hrozný,“ začala jsem křičet a vyběhla směrem k Frantovi ve snaze lanko mu sebrat a ubalit mu pořádnou facku. Jenže jsem zakopla o tyč, která jistila mou provizorní převlékárnu. S bolestí jsem se svalila na podlahu. V tu chvíli všechny smích přešel.

Jako princezna

Odnesl to můj kotník, který po chvíli podezřele natekl. Chlapi v čele s Frantou se mi za hloupý žert omlouvali a dušovali se, že veškerou práci za mě ten den udělají, hlavně ať mám nohu v klidu. A tak jsem celou směnu strávila v jídelně s nohama nahoře a kotník ledovala.

Každou chvíli se mě někdo přišel zeptat, zda něco nepotřebuji. Franta mi o polední pauze skočil do cukrárny pro věneček. V kotníku jsem měla nakonec jen natažené vazy a chůze mi nedělala velký problém.

To jsem ale nemínila nikomu prozradit, kulhání jsem simulovala parádně. Ještě dlouho jsem si užívala pozici princezny, kterou všichni ochotně obskakují a ona nemusí dělat nic.

Eliška (57), severní Čechy

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.