Přestože jsem byla vdaná za jednoho, milovala jsem tajně jiného. Byl to jeho bratr a já jsem věděla, že to může mít bolestné následky.

S manželem Romanem jsme se brali po půlroční známosti, protože jsem otěhotněla, a v těch časech se žít s někým jen tak nadivoko nenosilo.

Své city pečlivě skrýval

Bylo mi tehdy jen dvacet let, manžel byl o dost starší, táhlo mu na pětatřicet. Sice jsme si společné chození příliš neužili, ale navzdory všemu jsme se brali z lásky. Roman nikdy nepatřil k těm mužům, kteří svou lásku k ženě uměli projevit i navenek.

Ve společnosti mě nikdy nepolíbil, vždy říkal, že se to nesluší, že to není vhodné, dokonce ani za ruce jsme se nevodili. Miluji tě mi říkal pouze v intimních chvilkách, jinak se za to styděl.

I když mi od něho slova něhy chyběla, nikdy jsem mu to nepředhazovala a nevyčítala. Byl to zkrátka typ člověka, který si své problémy a pocity řešil výhradně sám se sebou, prostě introvert.

Znala jsem ho jen z vyprávění

Jeho mladší bratr Radek, který byl v mém věku, byl jeho pravý opak. Vždy hovorný, trochu bláznivý, ale galantní a usměvavý mladík se smyslem pro humor.

S ním jsem se v těch dobách však nestihla poznat, protože po ukončení jeho tehdejšího dlouhodobého vztahu se rozhodl odcestovat do zahraničí a zůstal tam přes dvacet let.

Byla jsem stále více sama

Nám s manželem se během té doby stihla narodit jediná dcerka Adélka, vystavěli jsme krásný rodinný dům na okraji města a postupně jsme začali zkoušet podnikat s vínem. Doma jsem čím dál tím více času trávila sama.

Dcera už vyrostla, byla na vysoké škole, manžel stále zavalen prací a mě sžírala úzkost a pocit zbytečnosti. I když by se zdálo, že jsme ideální rodina, mně ke štěstí stále něco chybělo. Byla to obyčejná něha a touha mít si s kým popovídat.

Nečekaný příjezd

Vše se změnilo po příjezdu mého švagra Radka z ciziny. Ten se po dlouhé době odhodlal zakotvit na Moravě. Protože tchán a tchyně už nežili a švagr neměl dostatek financí na koupi vlastního bytu, manžel mu navrhl, aby chvíli zůstal u nás. Já jsem proti tomu nic nenamítala.

Naše tajná láska

Švagr pojednou do mého života vnesl celou horu optimismu, ale (a to bylo nejdůležitější) vzbudil ve mně pocit, že jsem opět pro někoho žádoucí a potřebná.

Naše zpočátku nevinné vzájemné porozumění přerostlo do tajného mileneckého vztahu, který byl plný hluboké lásky. Tento tajný vztah trval půl roku. Bylo to pro mě asi nejsložitější období života.

Na jedné straně jsem se snažila ututlat situaci jak před dcerou, tak před mužem, na druhé straně mě trápil pocit, že se svým vyvoleným nemohu trávit tolik času, kolik bych chtěla, a pokud, tak jen potají.

Osud drsně zasáhl

Naše tajné milování skončilo nečekaným zvratem. Nebyli jsme odhaleni, jak byste si mohli myslet, ale můj tehdejší manžel dostal náhlý infarkt a bohužel ještě téhož dne v nemocnici zemřel. Milenecký vztah s Radkem jsem okamžitě ukončila.

Následovaly dva velmi těžké roky samoty a hledání sebe sama. Během nich jsem si udělala v hlavě pořádek a konečně jsem se odhodlala udělat vážný krok.

Ničeho nelituji

Vyhledala jsem Radka a navrhla mu společné soužití. Dnes jsme už tři roky manželé a svého rozhodnutí rozhodně nelituji. Jednu osobu jsem získala zpět, ale jednu zase zřejmě ztratila.

Je jí moje dcera, která dodnes nedokáže přijmout skutečnost, že její strýc je zároveň i jejím nevlastním otcem. Se mnou komunikuje pouze v nutných případech a vídáme se méně než nějaká vzdálená rodina, což mě velmi bolí. Přesto věřím, že mě jednou pochopí a najdeme k sobě zase cestu.

Eva L. (54), Kuřim