Domů     V dětství nade mnou asi bděli andělé strážní
V dětství nade mnou asi bděli andělé strážní
3 minuty čtení

Jako dítě jsem měla hlavu plnou nebezpečných nápadů. Já jsem se ale ničeho nebála, věřila jsem, že mám při sobě vždy tajného ochránce.

Děťátko je stvoření sladké. A když je navíc prvorozené, tak se kolem něj točí úplně všichni. Byla jsem vymodlená holčička, pozornost rodičů se soustředila jen a jen na mě. Já jim to ovšem ničím neulehčovala.

Byla jsem aktivní dítko, které bylo všude a zároveň nikde. Stačila chvíle, abych se přesunula z místa bezpečného na to, které přivádělo i otrlého dědečka, který celý život pracoval v dolech, do infarktového stavu.

U rybníka

Je ale fascinující, jak neuvěřitelně fungují nad malými dětmi ochránci. Když vzpomínám na své dětství, vybaví se mi obraz, na němž anděl ochraňuje děti nad propastí. Vždy jsem si představovala, že podobného andělíčka strážníčka mám i já.

A zřejmě jsem nebyla daleko od pravdy. Milovala jsem toulky okolo rybníka nedaleko naší chalupy. Zarostlým, částečně vyschlým rybníkem vedlo několik cestiček, kterými se dalo přejít, ale stejně tak v něm číhala místa, kde zela bahnitá tůň.

I děda a strýc si nebyli cestičkami jisti, a pokud se vydali napříč rybníkem, brali s sebou dlouhé bidlo. Tím mokřinu před sebou pečlivě zkoumali.

Bez jejich doprovodu jsem k rybníku nesměla, ale tuhle výstrahu jsem jednou neuposlechla, nebyly mi tehdy ani čtyři roky.

Nic si z této cesty nepamatuji, jedno si ale vybavuji živě – jak jsem seděla na částečně vyvráceném, tlejícím stromě uprostřed rybníka a jedna z jeho větví mi sloužila jako houpačka.

Výhružně skřípěla při každém zhoupnutí, byla to legrace, tedy tak jsem to tehdy vnímala.

Hluboká bažina

Nikdy ale nezapomenu na maminčin vystrašený pohled, když mě uprostřed rybníka objevila. Okamžitě běžela pro pomoc. Nikdo nepřišel na to, jak jsem se ke stromu dostala. Děda konstatoval, že kolem stromu je bažina tak hluboká, že se k němu nedá jen tak přejít.

Nezbylo, než přinést kýbl na dlouhé dřevěné tyči, kterým se vybíral suchý záchod na dvoře. Ten natáhnout ke mně a vhodnými pobídkami mě přimět k tomu, abych nasedla. Vyšlo to. Povedlo se mě šťastně přesunout do té části rybníka, kde jsem se už utopit nemohla.

Nebyla jsem sama

Děda s maminkou se pevně drželi bidla a nesli mě na břeh, zatímco já jsem se prý jen usmívala a něco si stále mumlala, prý jako bych si s někým povídala. Vyklopili mě do bezpečí na popadané rákosí. Matka mě přitiskla k sobě.

Vyčítavě se mě ptala, proč jsem se sama vypravila k rybníku, když jsem to měla zakázané. Já jsem jí ale tehdy řekla: „Maminko, já jsem přece nebyla sama!“ Co jsem tím myslela, nikdo netušil.

Pravda ale je, že jsem se uprostřed rybníka ani na moment necítila sama. Jako bych u sebe měla nějakého tajného ochránce. Ta historka se vyprávěla dlouho jako velký zázrak. Až se stejný kousek povedl mému strýci.

Opil se v místní hospodě, šel domů dlouho a kdoví kudy. Ráno ho našli, vyspával na mém stromě uprostřed rybníka. Jak se k němu dostal, si nepamatoval, vysvobodili ho až hasiči.

Potvrdilo se tak pořekadlo, že nejen nad dětmi, ale také nad opilými bdí mocní ochránci.

Dana (67), Chomutov

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.