Malé, opuštěné mláďátko jsme našli v lese. Přes zimu jsme se o něj postarali a na jaře ho vypustili ven. Koncem léta se k nám nastěhovalo s celou rodinkou.

Děti byly nadšené, když toho medvídka uviděly. Seděl na rameni muže, který s ním kráčel po ulici. Nechal se s dětmi vyfotit a povyprávěl nám svůj příběh člověka bez domova, který mládě mývala našel a ujal se ho.

Mývalů je na Karlovarsku prý hodně, zejména kolem jisté zříceniny. Dorazili k nám z Německa, kde jsou hotovou kalamitou. Nedaleko dotyčné zříceniny máme chatku, kam jezdíme celý rok.

Osud tomu chtěl, že jsme předloni na podzim na procházce v lese jednoho takového opuštěného drobečka našli. Děti prosily tak dlouho, až jsme si ho vzali.

Hurá do světa

V kůlně jsme udělali Matýskovi pelíšek a on k nám rychle přilnul. Dokázal se vnutit i do kuchyně ke kamnům, aby oblízl něco jiného, než granule pro kočky.Tak u nás Matýsek přezimoval. Samozřejmě jsme vše konzultovali se známou veterinářkou.

Ta nám Matýska naočkovala a odčervila, nezapomněla nám však při tom udělat přednášku, že jsou mývalové velká škodná. S těžkým srdcem jsme Matesa, ze kterého se stal dospělý mýval, odnesli na jaře do míst, kde jsme ho našli. A tam ho přenechali osudu.

Běžel od nás hned pryč, až nám to bylo líto. Naložila jsem brečící děti do auta a ujížděli jsme. Dlouho jsme měli špatné svědomí a říkali si, zda náš Matýsek přežije v lese plném nebezpečí. Končily prázdniny a my seděly na zahradě u ohýnku a opékaly buřty.

Už byla tma a já si říkala, ať se děti ještě vyřádí, než začne zase škola. Běhaly po zahradě spolu s dětmi sousedů. A najednou se ozval jejich křik. Vyskočili jsme s manželem a běželi po zvuku. Když jsme doběhli k dětem, viděli jsme, že se za plotem cosi pohybuje.

Invaze

Svítilo tam plno malých oček. Snad to nejsou krysy, nebo kuny! Najednou se k nám ze tmy hrnul velký statný mýval. „To je Mates!“ vykřikla dcera nadšeně. A už ho držela v náručí.

To bylo přivítání! Když manžel posvítil za plot, bylo jich tam dalších osm. Velká samička a sedm malých. Přišli domů, protože věděli, že bude podzim a po něm zima. A že u nás v kůlně jim bude nejlíp!

Alena (52), Žatec