Domů     Proč jsme jenom podcenili kousnutí od klíštěte?
Proč jsme jenom podcenili kousnutí od klíštěte?
2 minuty čtení

Nepatřili jsme nikdy k těm, kdo běhá s každou drobností k lékaři, tentokráte se nám to ale pořádně vymstilo.

Můj muž Jaromír byl vždycky sportovec a chlapák. A na tom si celý život zakládal. Hloupé vtipy o muži s rýmičkou nebyly rozhodně o něm. Ještě v pětašedesáti jsme spolu vyjížděli na cyklistické túry a na výšlapy do hor. Žili jsme plnohodnotný spokojený život jak po stránce sportovní, tak kulturní.

Jaromír byl i skvělý tanečník. Časem jsem oceňovala i jeho další přednosti. Jaromír zrál jako víno, když odcházel do důchodu, leckterá známá mi ho záviděla, protože měly doma většinou líné, nerudné dědky.

Přinesl si klíště

Často jsme spolu také vyráželi na houby, to byla naše společná vášeň. Měli jsme chaloupku nedaleko lesa, kde jsme vždycky nacházeli záplavy hřibů. Ten den ale Jaromír přinesl domů kromě plného košíku také klíště.

Nevěnoval tomu ale velkou pozornost. Říkal, že jeho babička si jich přinesla domů z lesa vždycky spoustu a nikdy to neřešila. Jen vzala ručník a tím všechna klíšťata z těla strhala – hlavičky nehlavičky. A nikdy z toho žádné problémy neměla. A tak totéž udělal i můj muž.

Ranka po klíštěti se ale tentokráte zanítila, což Jaromíra nevzrušilo, jen nad tím mávl rukou. Když dostal teplotu, přešel ji s tím, že to je nějaká přeháňka. Pak ale přišly bolesti hlavy a jelo se k lékaři.

Trvalé následky

Byla to encefalitida. Trpí od té doby závratí, a v důsledku toho nemůže už řídit auto. Ale co víc? Od té jediné potvory dostal zároveň i boreliózu.

Prvního stadia si manžel nevšiml, myslel, že to je nějaká chřipka, až přišla chvíle, kdy ráno vstal a vzápětí se zřítil k zemi. Trvalo měsíce, než se zase postavil na nohy.

Od té doby to není on. Když si spolu někam vyrazíme, musím ho podpírat, a stejně si dříve či později začne stěžovat na bolest hlavy.

Často mě přesvědčuje, abych vyrazila na dovolenou s kamarádkou nebo s naší dcerou a vnuky, ale já vím, jak moc smutno by mu beze mě bylo.

Anna (74), Sušice

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která