Domů     S naivitou mládí jsem chtěla přelstít zubatou
S naivitou mládí jsem chtěla přelstít zubatou
3 minuty čtení

Děda mi nahrazoval tátu, měla jsem ho moc ráda. Bohužel onemocněl, ale to jsem odmítla brát na vědomí. Doufala jsem v dobrý konec.

Vychovávali mě máma a děda. Ten mi nahrazoval tátu, který od nás odešel. Přilnula jsem k dědovi tak, že se to snad ani nedá slovy vylíčit. Bohužel zčistajasna sešel a zeslábl, působil nemocně. Máma dobře věděla, že se něco děje, ale já jsem si to odmítala připustit.

„Bojím se,“ řekla máma, „že děda už nemůže bydlet v tom velkém domě sám, potřebuje stálou péči.“ To mě vyděsilo. „Proboha, kam by děda asi tak šel? Vždyť víš, jak to tam má rád,“ namítla jsem.

Bylo mi patnáct a domnívala jsem se, že jsem nesmrtelná a se mnou i všichni moji blízcí.

„Budu mu víc pomáhat,“ rozhodla jsem. „Vařit, uklízet, starat se o zahradu.“ Máma nevěřícně zakroutila hlavou: „Copak ty umíš vařit?“ Odpověděla jsem, že to není žádná věda a že to umí každý.

Šikovná holka

Každý víkend jsem za dědou zodpovědně jezdila, uklidila celý dům, vyplela zahradu, zorganizovala, aby sousedi posekali trávu, chodili si pro ni, protože chovali králíky. Přišla jsem na to, že vaření není tak jednoduché, jak jsem si myslela.

Tak jsme si ohřívali konzervy a bylo to náhodou dobré. Oba jsme milovali trenčianský párek s fazolí nebo chalupářský guláš. Stačilo k tomu nakrájet chleba a bylo uvařeno. Do rozpaků mě přivedlo, když přivezli uhlí.

Děda už ho skládat nedokázal, a tak jsem se chopila lopaty a dala se do díla. Lidé se chodili koukat, jak čtyřicetikilová školačka hází s ohromnou vervou uhlí do sklepa, a někteří nedokázali jen koukat. Přišli svalnatí pomocníci a netrvalo dlouho, všechno bylo pod střechou.

Děda jim pak z vděčnosti naléval slivovici, chlapi posedali na zídku jako vlaštovky a udělali jsme si sousedský večírek. V duchu jsem se chválila, jak jsem šikovná a jak vše zvládám na jedničku. Nazítří se děda chytal za srdce a chrčel. Špatně se mu dýchalo. Bušila jsem na hospodu, měli tam telefon.

Mráz v zádech

Když jsem ho vedla do sanity, přes slzy jsem neviděla. Děda nejspíš věděl, že je to naše poslední společná chvíle. S naivitou a drzostí mládí jsem se domnívala, že přelstím plány osudu a vychechtám se smrtce do obličeje, že dědu nedám.

Tak mi tedy ukázala, kdo je tady pánem. Děda zašeptal: „Sbohem, moje milovaná holčičko.“ Cítila jsem v zádech mráz. „Ahoj,“ vyhrkla jsem. „Brzy se uvidíme. Přijdeme za tebou s mámou do nemocnice.“ Pousmál se a pohladil mě po hlavě.

Řekl ještě: „Jsi to nejlepší, co mě potkalo.“ Vydolovala jsem ze sebe: „Ty jsi to nejlepší, dědo!“ Pak za ním zapadla dvířka a sanitka kodrcala po silnici plné výmolů. V té kruté vteřině jsem si uvědomila, že jsem ho nezachránila, i když jsem tolik chtěla.

Lenka (62), Domažlice

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud