Domů     Propadla jsem panice a zklamala sama sebe
Propadla jsem panice a zklamala sama sebe
2 minuty čtení

Nikdy už nebudu posuzovat druhé lidi, když sama nevím, jak bych se v danou chvíli chovala. Stydím se za to, co jsem v panické hrůze byla schopna udělat.

Vždycky jsem si svým řidičským uměním byla jistá. Když jsem sledovala v televizi zprávy o tom, jak lidé reagovali při nehodě panicky, nebo dokonce ujeli, nedokázala jsem takové jednání pochopit. Odsuzovala jsem je. Až se nakonec přesně tohle stalo mně.

Bylo už šero a vozovka namoklá, když jsem tehdy večer jela domů. Vracela jsem se z práce a byla za volantem lehce roztržitá. Ten den jsem byla opravdu hodně vyčerpaná. Hrozně jsem se těšila, až budu doma, dáme si s manželem večeři a pak usedneme k televizi. Jela jsem po úzké okresce, kde je plno zatáček.

Špatné rozhodnutí

Viditelnost byla příšerná, nad silnicí se vznášela hustá mlha. A právě ve chvíli, kdy jsem vjížděla do zatáčky, proti mně vyjelo auto.

Nestačila jsem stáhnout dálková světla, protijedoucí vůz zavrávoral na silnici, těsně mě minul a já ve zpětném zrcátku zahlédla, jak auto vyjelo z vozovky.

Srdce se mi rozbušilo, cítila jsem, jak se mi krev hrne do hlavy. Dobře jsem věděla, že bych se měla vrátit zpátky a zjistit, co se stalo a případně rychle poskytnout pomoc.

Já ale byla najednou úplně paralyzovaná, vnímala jsem sama sebe, jak přidávám plyn a ujíždím.

V hlavě mi znělo: „Jeď! Jeď! Rychle pryč!“ Klepaly se mi ruce a nohy. Po deseti minutách jízdy jsem musela zastavit na malém parkovišti a chvíli počkat, než se uklidním. Co jsem to jenom udělala?

A co teď?

Vždycky jsem takové jednání, že řidič ujel z místa činu, tolik odsuzovala! Zírala jsem směrem k místu, kde za kopcem auto vyletělo z vozovky a čekala, jestli neuslyším sanitku. Projelo kolem několik aut sem a tam.

Byla jsem úplně v křeči. Když jsem se vydýchala, sedla jsem za volant, otočila auto a vracela se zpátky. Svědomí mě hryzalo. Když jsem dorazila na místo, nikde jsem žádné auto na louce neviděla.

Ulevilo se mi, pocit viny se zmírnil, ale stejně jsem měla na sebe obrovskou zlost, že jsem byla takový zbabělec. Že jsem se vnitřně rozložila, propadla panice a vzala do zaječích. Takhle se už nikdy nesmím zachovat!

Jiřina (64), Šluknovsko

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která