Domů     Při procházce se mě stále držel stín
Při procházce se mě stále držel stín
3 minuty čtení

S oblibou vyrážím na pěší túry i sama. Za poslední měsíce jsem však během výletů zažila chvíle, které mě pořádně vyděsily.

Jsem typ, který před jízdou autem nebo šlapáním na kole upřednostňuje chůzi. Mám moc ráda pěší turistiku, ideálně tam, kde se můžu kochat krajinou. Už čtyři roky mám partnera Honzu, takže občas se vypravím někam s ním, ale také si ráda vyjdu sama.

Pustím si třeba dobrou hudbu do sluchátek nebo jen tak přemýšlím a cesta mi krásně utíká. To, co se mi však v poslední době stává, mi nahání strach.

Výlet

Začalo to loni na jaře. Honza se vydal na celý víkend pracovně mimo republiku a já jsem si naplánovala výlet po okolí. Bydlíme na vesnici nedaleko malebného rybníka, lesa a skal. Koukala jsem do mapy a připravila jsem si asi patnáctikilometrovou trasu. Dopoledne jsem si sbalila jídlo, pití a vyrazila jsem do přírody.

Komu patřil?

Všechno dlouho probíhalo zcela normálně. Dorazila jsem až ke skalám, podél nichž vedla uzounká cestička. Ušla jsem několik desítek metrů, když jsem před sebou najednou spatřila záhadný stín. Postupoval spolu se mnou.

Chvíli jsem ho pozorovala a lámala si hlavu, čí odraz to je, protože v okolí nebyly ani žádné stromy. Na chvíli jsem se zastavila, jenže stín byl stále kousek přede mnou. Podívala jsem se kolem sebe, ale nikoho jsem nespatřila.

Stín mě doprovázel skoro až na konec skal, pak zničehonic zmizel. Byla jsem z toho zmatená. Volala jsem Honzovi a líčila mu, co se mi stalo. K žádnému vysvětlení jsme spolu nedošli, ale já jsem byla ráda, že jsem se mu mohla alespoň svěřit a vypovídat. Dokázal mě uklidnit.

Objevil se znovu

Po několika dnech jsem na stín zapomněla a přestala ho řešit. Jenže měsíc nato přišel další volný víkend, Honza musel do práce a pěkné počasí mě lákalo ven. Vydala jsem se na další výlet. Sluníčko příjemně hřálo a já si procházku užívala. Jenže v jejím závěru se opakovala situace ze skal.

Nikdo v dohledu nebyl

Šla jsem po úzké asfaltové silnici, když se náhle vedle mě objevil stín. Ztuhla mi krev v žilách a okamžitě jsem zastavila. „Je tu někdo?“ ptala jsem se zoufale a koukala jsem se kolem sebe. Opět jsem nikoho nezahlédla.

Pokračovala jsem tedy dál, jenže stín se mě držel jako klíště. Zkusila jsem kousek běžet, jestli se ho nezbavím, jenže marně. Byl pořád u mě.

Proč se stále vrací?

Pomalu jsem se blížila ke konci asfaltky, když se stín vypařil, jako mrknutím oka. Zkrátka byl fuč! Po zbytek cesty už se stín neobjevil, já jsem ovšem celou dobu dumala nad tím, co mě to vlastně při cestách pronásleduje a proč.

Od té doby jsem stín ještě jednou zahlédla při chůzi na autobusovou zastávku. Nebyl ale naštěstí tak strašidelný jako v předchozích případech. Navíc se objevil jen na pár sekund a v menší intenzitě. Každopádně je to záhada, kterou si neumím zatím nijak vysvětlit.

Hana J. (50), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může