Domů     Kam se tak chodí hledat štěstí?
Kam se tak chodí hledat štěstí?
3 minuty čtení

S Rudolfem jsme chodili osm let. O svatbě nepadlo ani slovo. Došla jsem k názoru, že si mě nikdy nevezme. Někdo jiný by ale mohl…

Připochodovaly za mnou jako komando pomsty. Babička, máma, sestra. Tvářily se přísně. „Chceme ti promluvit do duše,“ řekla sestra. A jéje! Bylo mi jasné, že se ta věc týká Rudolfa. „Je to kvůli Rudolfovi?“ broukla jsem.

„A kvůli komu jinýmu asi?“ zaúpěla má sestra Mirka. Máma přikývla a babička těžce vzdychla. „Holčičko, ten mládenec si tě nikdy nevezme,“ pravila smutně. Věděla jsem, že se bude probírat přesně tohle.

S Rudolfem jsem chodila osm let. „Říká se tomu přechozený vztah!“ prohlásila sestra. Měla pravdu. Ruda bydlel převážně u mě, prala jsem mu, vařila, pekla, žehlila, leč o svatbě ani muk.

Vedl řeči o svobodě, pod čímž si představoval, že bude v úterý chodit na tenis, v pátek do hospody na pivo a na karty a v neděli na fotbal. „S Rudolfem to nemá cenu,“ houkla Mirka. „To už by poznal i slepej.“

Rozhlédni se

Přinesla jsem konvici s čajem, nalévala a proti své vůli se rozbrečela. Koukaly se na mě zděšeně. „Proboha, nechtěly jsme tě rozplakat,“ vyděsila se babička. Máma hledala kapesník. „Vyvádíš, jako by byl Ruda jedinej chlap na světě,“ vztekala se Mirka.

„Rozhlídni se trochu. Copak se v tvém okolí nevyskytuje nikdo, kdo by byl fajn? Přemýšlej.“ Utírala jsem si slzy a zoufale vrtěla hlavou. „O nikom nevím,“ vzlykala jsem. „A s Rudou to jde od desíti k pěti. Zrovna jede s kamarády na týden na vodu.

Nevezme si mě ani v příštím životě. Je mi šestatřicet, ujel mi vlak.“ Už dlouho jsem takhle nebrečela. Když jsem později vyprovázela komando ze dveří, zrovna se vracel soused z práce. Přátelsky jsme se pozdravili. „No vidíš,“ šeptala ségra.

„Ten je docela hezkej.“ Zavrtěla jsem hlavou: „Má vážnou známost.“ Najednou mě napadlo, že jsem tady tu holku delší dobu neviděla.

Do roka a do dne

Několik dní nato jsme se zase náhodou potkali. „Kdepak máte Rudolfa?“ zazubil se. „Jel s kamarády na vodu,“ vzdychla jsem. „Zdá se mi to, nebo vás trošku zanedbává?“ optal se. Překvapeně jsem vzhlédla: „No hodně mě zanedbává.

A kde vy máte Moniku?“ odvážila jsem se. Pokrčil rameny: „Sbalila si kufry a odešla za štěstím, které ji prý se mnou nečeká.“ Po trapné pauze jsme se oba rozesmáli. „A kam se tak chodí za štěstím?“ zajímalo mě.

„Chtěl jsem se jí zeptat, ale ona to nejspíš neví, nikdy jsem ji šťastnou neviděl,“ odvětil a pozval mě na kafe. S Rudolfem jsem se rozešla a svatba se sousedem Jirkou byla do roka a do dne.

Jaroslava (61), Trutnov

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může