Domů     Zabijáci s kořeny v Česku a na Slovensku
Zabijáci s kořeny v Česku a na Slovensku
2 minuty čtení

Pořádná dávka napětí na dovolenou!

Baví vás detektivky a takzvané true crime story? Tak byste si neměli nechat ujít KRIMI REVUE SPECIÁL 2023.

Najdete v něm dechberoucí příběhy těch největších zrůd z Československa. Z minulosti i současnosti. A pachateli jsou nejen muži, ale i ženy, mládež a senioři.

Zanechali za sebou převážně zlo, bolest, prázdno. A to nepřišli na svět někde daleko, za velkou louží, nýbrž u nás. V Česku a na Slovensku. Nějakou tu „svoji“ zrůdu má každý kraj v České republice. Jednou z posledních bestií, která asi každému vyrazila dech, byl Jiří Dvořák. Jednoho dne prostě vyrazil na cestu msty. A ta se týkala velkého množství lidí. Měl mít jakýsi seznam smrti. Několik lidí zranil a jednoho člověka zabil. Pracovnici úřadu práce.

Dvořák dostal doživotí stejně jako relativně nový sériový vrah z Libereckého kraje Karel Šťovíček. Ten v okolí malebného Českého ráje zabíjel ženy. Jednu třeba uškrtil popruhem její vlastní ledvinky. V nejnovějším KRIMI REVUE SPECIÁLU ovšem nepíšeme pouze o pachatelích, nýbrž i o pachatelkách. Těch je však podstatně méně. Zřejmě mají více rozumu a větší úctu k životu. Ale ne všechny.

Z novějších případů zmíníme řádění Michelle Sudků. Tahle někdejší zdravotní sestra a sanitářka bývala milou, krásnou ženou, která zbožňovala zvířata. Jednoho dne se však něco změnilo. Ostříhala si všechny vlasy, na těle se jí „rozmnožila drsná“ tetování, probudilo se v ní zlo. A vraždila. Nebezpečí ale číhá i tam, kde by ho jeden nečekal. Třeba u v podstatě ještě dětí.

Jako v případě dvou kluků, kteří v Děčíně umučili 13letého chlapce a na jeho tělo vyryli pentagram. Obavy jsou však namístě i u seniorů. Tím je nejen Dvořák, zabiják z úřadu práce. V Libereckém kraji řešili policisté případ 76leté stařenky, jež zavraždil manžela. Jeho tělo rozřezala a spálila. Neuvěřitelné. Stejně jako většina případů, o kterých se dočtete na následujících stránkách.

Titul můžete objednat ZDE

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která