Kdo by se nechtěl udělat hezčí, mladší… dokonalejší? Neodolala jsem, a příliš pozdě litovala, že jsem nedokázala říct pravdu na rovinu.

Byla jsem dlouhá léta sama, marně jsem se pokoušela najít si partnera, který by za něco stál. Dokonce jsem se odhodlala i pro seznámení na inzerát, stejně to nebylo nic platné. Jeden nápadník byl horší než druhý.

Tak uplynulo dlouhých deset let a já to zase zkusila. Na seznamce! Jako v loterii. A ono to vyšlo! Jenže nastal problém. Udělala jsem totiž tenkrát ze sebe někoho jiného. Chtěla jsem být zkrátka dokonalá.

Konečně mladší muž

S Jiřím jsme si půl roku posílali maily a fotografie. Moc jsme se tím bavili a hlavně si rozuměli. Dělalo mi dobře, že mám mladšího partnera, to se mi do té doby ještě nepoštěstilo.

Svůj věk jsem si snížila o osm let, a i tak jsem byla v jeho očích stále o dalších osm let starší.

Jemu to ale nevadilo. Sázela jsem na to, že mi každý říkal, jak na svůj věk nevypadám. Když došlo na tu chvíli, kdy jsme se měli poprvé sejít, pořádně jsem se vyfikla. Zašla jsem ke kadeřnici, nalepila si nehty a nechala se nalíčit profesionálkou.

Vypadala jsem opravdu výborně. Na schůzku jsem vyrazila sebevědomá.

Samé lži!

Před restaurací mě čekal fantastický muž, úplně se mi podlomila kolena. A ten podmanivý hlas, když jsem ho uslyšela. Navíc byl tak milý! Když jsem mu naslouchala, hltala jsem každé jeho slovo, obdivovala jsem na něm všechno.

Byl zkrátka dokonalý! Říkal, že ho přitahují starší ženy a já jsem přesně ta, o jaké snil. Chvíli jsem se bála, jestli to není nějaký podvodníček, který ze mě bude brzy chtít tahat peníze. Ale nebyl.

Chodili jsme spolu na procházky, trávili stále více času pohromadě a já se do vztahu víc a víc zaplétala.

A také mu stále více lhala, abych si ho udržela. Tak se stal ten největší kardinální průšvih. Vybájila jsem mu, jaký jsem velký sportovec, protože on sport miloval. Také jsem měla na svém profilu na seznamce, co všechno za sporty dělám! Samozřejmě samé lži!

Tak přišla chvíle, kdy mi s nadšení sdělil, že jedeme na cyklistický výlet a uděláme si pořádný výšlap v horách. Vyděsilo mě to. Měla jsem týden na to, abych trénovala.

S kolegyní, které jsem se dříve smála, že ve svém věku běhá po posilovnách, jsem vyrazila do fitka. Tam jsem si namohla svaly a dostala svalovou horečku.

To bude můj konec

S tím jsem jela na výlet. Dvacet kilometrů túry první den, při kochání přírodou s panoramaty jsem bojovala s třesem v nohou i rukou. Odpadla jsem hned po večeři. Ráno mi můj partner přistavil horské kolo. Nedokázala jsem na něj pomalu ani vylézt. Po hodině jízdy jsem se vymluvila na nataženou šlachu.

Domů jsem se vrátila jako spráskaný pes. Poté už šel vztah do ztracena. Představa, že zase pojedeme na výlet, byla tak strašná, že láska vyprchala. Jiřímu jsem přiznala, jak to je. Že jsem starší, než jsem tvrdila a že nenávidím sport. Od té doby žiju zase sama.

Jitka (67), Děčín