Domů     Temný hlas nás pronásledoval!
Temný hlas nás pronásledoval!
3 minuty čtení

Objevili jsme cestu do podzemních chodeb nedaleké zříceniny. Doufali jsme, že najdeme poklad. Někdo tam ale přebýval.

Tento zážitek se váže k mému dětství, kdy jsem jako vesnická dívka šmejdila podzemními chodbami, jimiž byly propojeny tři hrady v okolí naší vesnice. Vstupů do podzemí bylo několik. Jeden z nich se nacházel v poli blízko domu, kde jsme bydleli.

Pod jedním z velkých balvanů se skrývala cesta. Protože mě rodiče dobře znali, byla jsem zvědavá holka, tak mi zakazovali do chodeb vstupovat.

Silná zvědavost

Byly různě propletené, vedly až pod řeku a měřily mnoho kilometrů. Nikdo netušil, kam až vedou. Kdo by nás tam našel, až bychom se ztratili? Takové argumenty jsem sice chápala, od cesty za dobrodružstvím mě to ale neodradilo.

Přesvědčila jsem bratrance Pepu, vybavili jsme se baterkami a dostatkem kříd, abychom mohli malovat na zeď. A jedno sobotní odpoledne jsme vyrazili z domu.

Nedaleko vchodu do podzemí se nacházel starý kamenný kříž, pod kterým se podle pověstí všechny chodby tří hradů scházely. Ten kříž byl prastarý a stál tam od nepaměti.

Slepá cesta

Jakmile jsme se dostali do chodby, což nebylo těžké, stáčela se jedna cesta směrem ke kříži. Vydali jsme se k němu. Daleko jsme ale nedošli. Po několika krocích jsme narazili na výklenek, a když jsme do něj nahlédli, vedl jen kousek a prudce zahýbal doleva.

Slepá cesta! „Tudy ne,“ shodli jsme se a pokračovali dál. Tedy ve skutečnosti jsem pokračovala pouze já v domnění, že bratranec jde za mnou. Po několika krocích jsem narazila skutečně na rozcestí chodeb. Podle mého odhadu musel kamenný kříž stát přímo nad ním.

„Kterou se dáme dál?“ Otočila jsem se, ale Pepa nikde. Zasvítila jsem zpátky do chodby, kde se opozdil. Zavolala jsem. Žádná odpověď.

Jen černá chodba

Špicovala jsem uši a nebylo mi rozhodně příjemně. V tu chvíli jsem zaslechla daleko přede mnou, kam jsme směřovali, své jméno. V domnění, že to je bratranec, jsem se rozběhla za hlasem. Bratrance jsem ale neviděla. Přede mnou byla jen černá chodba.

Zastavila jsem se a zavolala ho jménem. „Tady jsem!“ ozval se daleko za mými zády. Ztuhla jsem překvapením. Kdo to na mě volal? Kdo se skrýval v hlubinách temných chodeb přede mnou a lákal mě k sobě?

Tvář za oknem

Otočila jsem se a upalovala k bratranci. Z podzemí jsme vyletěli jako dvě střely a utíkali obilím domů. Od té doby jsme do podzemí nelezli. Kdo to na mě tehdy v labyrintu volal, zůstalo záhadou.

Je ale pravdou, že tu noc, co se tohle stalo, mě probudilo vytí našeho psa, poté začal houkat sýček a nakonec jsem slyšela tiché ťukání na mé okno. Vstala jsem a dívala se do noci, jestli někoho neuvidím.

Jak jsem tak napínala oči, najednou jsem měla pocit, že se oknem na mě zvenku taky někdo dívá a je nalepený obličejem na skle, stejně jako já.

Jana S. (63), Znojmo

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.