V horečkách jsem se odpoutala od rea­lity a putovala neznámým prostorem. Až jsem se ocitla v pyramidě, která vysílala zázračnou energií.

Pracovala jsem tehdy od nevidím do nevidím. Měla jsem dobrou práci a doma jsme se dvěma malými dětmi potřebovali každou korunu. Neměla jsem čas trápit se tím, jestli mě někde něco bolí, nebo jestli jsem třeba nastydlá, všechny nemoci jsem přecházela.

Nebylo tedy divu, že jsem jednoho dne zkolabovala. Vysoké teploty a záchvaty zimnice mě upoutaly na lůžko. Věděla jsem, že nemohu dlouho v zaměstnání chybět. Nemohla jsem si dovolit být doma a ležet, nikdo by za mě v práci nezaskočil.

Už občasné nemoci mých dětí mi komplikovaly postavení v zaměstnání. Mému šéfovi docházela trpělivost a pomalu ale jistě se pode mnou v práci kývala židle. Musela jsem se rychle uzdravit.

Byl to sen?

Tělo ale mé starosti nechtělo poslouchat. Stále jsem blouznila v horečkách. Tu noc se mi zdálo, že jdu po jakémsi nábřeží a vidím hrad, Pražský hrad. Zabočila jsem do ulice a došla k nádhernému parčíku.

Zastavila jsem se u fontány a najednou se nemohla nadechnout. Všechno se rozmlžilo a já v mdlobách padala k zemi. Najednou jsem viděla, že se nade mnou tyčí skleněná pyramida. Skrze ni ke mně proudilo světlo a do těla se mi vlévala síla.

V tom jsem se nadechla a probudila se z toho snu. Celá rozklepaná, zpocená, ale bylo mi lépe. Když jsem po chvíli znovu usnula, sen se opakoval. A pak znovu. Ráno jsem vyskočila z postele a cítila se zdravá.

Magické místo

Hned jsem šla do práce a byla plná energie a elánu. Udělala jsem tolik práce, co jindy za dva dny. Stále jsem ale přemýšlela nad svým snem. Zdálo se mi, že ten park s fontánou, o němž se mi zdálo, odněkud znám. Pak mi to došlo.

Našla jsem doma knihu o Praze, a tam jsem ho objevila, bylo to Karlovo náměstí. V knize jsem se dočetla, že ho Karel IV. údajně nechal postavit podle půdorysu egyptské pyramidy – náměstí má rozměry její základny.

A tam, kde se nachází Faustův dům, by v pyramidě byla komnata s tunelem, kterým faraonova duše letí ke hvězdám. Dodnes nevím, jestli můj sen byl pouhá náhoda, nebo jsem se v horečkách přenesla do jiné dimenze. Jisté je jen to, že jsem se uzdravila, ale stále nad tím musím přemýšlet.

Olga (62), Ostrava